Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) testovat malé děti při středečním návratu do škol nechce, ale zvažuje v další vlně otevírání škol testování u učitelů. Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula se kloní k tomu, aby byly testovány oba segmenty. „Pokud chceme, abychom se dostali na nějaká přijatelná čísla, tak parametry musí trvat určitou dobu, a pokud začneme rozvolňovat v průběhu, tak je musíme nahradit jinými,“ připomněl Prymula v pořadu Události, komentáře.
Je jasné, že školy rizikem jsou, říká Prymula
Je jasné, že školy rizikem jsou, říká Prymula (zdroj: ČT24)
„Je třeba si uvědomit, že jsme tady nastavili nějaké parametry, které působí jako celek. A pokud chceme, abychom se dostali na nějaká přijatelná čísla, tak musí trvat určitou dobu, a pokud začneme rozvolňovat v průběhu, tak je musíme nahradit jinými. Jinak celkový balík opatření nebude fungovat,“ uvedl Prymula s tím, že je jasné, že školy rizikem jsou.
Zdůraznil, že není pravda to, co se říká, že se v Evropě prakticky školy nezavírají. „To není úplně korektní,“ řekl a dodal, že během první vlny byla více než polovina dětí v omezeném režimu a to celosvětově, ne jen v Evropě. „A teď se dostáváme do situace, kdy řada zemí jde nahoru, a vidíme Rakousko, Řecko a další země, které o tom uvažují. Data jsou, jsou po věkových skupinách a víme dobře, že teď třeba dvacet procent mateřských škol má karanténu. Takže to, že tam dochází k přenosům, je poměrně zřejmé,“ uvedl Prymula.
Dodal však, že pokud budou pedagogové chráněni respirátory třídy 2, tak zřejmě přenos choroby velký nebude, ale nebude zároveň jasné, co se děje na pozadí.
„To znamená, jak na tom budou žáci. Mně by ani tak nevadilo, kdyby ve stabilizovaném stavu chodily děti do školy a tam testování není určitou prioritou. Ale teď si musíme uvědomit, že máme na milion obyvatel stále velmi dramatické číslo,“ doplnil.
S otevíráním škol by z toho důvodu ještě o týden počkal, respektive do doby, kdy se dostane Česká republika na přijatelnější hodnoty. „Teď jsme ještě stále na počtech, které dramatické jsou a které v první vlně byly úplně nepředstavitelné,“ dodal.
Souhlasí sice s tím, že bylo chybou, když dříve uvedl, že „pokud nevybuchne jaderná elektrárna, tak se žáci prvního stupně vrátí na začátku listopadu do škol“, nicméně připomněl, že tlak na vyslovení data byl veliký. V Událostech, komentářích teď doplnil, že elektrárna sice nevybuchla, ale zato přijatá opatření podle něho ano.
„Dá se říci, že pokud dvacet, třicet procent populace opatření v podstatě nereflektují v podobě, která byla, tak bylo nutné je nějakým způsobem updatovat (aktualizovat – pozn. red.) tak, že tam budou opatření další,“ dodal.
K zmíněnému testování ve školách tak doplnil, že právě proto by teď, ve chvíli, kdy se chce rozvolnit celý systém, opět testoval, primárně učitele, případně i žáky. „Tak abychom se opět nedostali do nějakého nepředloženého nárůstu. Jinak bychom museli nahradit opatření něčím jiným,“ dodal.
Limit počtu lidí v obchodech je pokus o vybalancování systému, říká Prymula
Nové omezení, kterým vláda od středy limituje počet lidí v obchodech, kdy jeden člověk pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních, je podle Prymuly zřejmě pokus o to, aby byla nějakým způsobem opatření vybalancována.
„Pokud je na jedné straně povoluji, tak na druhé straně bych měl opatření nějakým způsobem přitáhnout. Otázkou ale je, jestli tohle je krok správný. Tady jsou diskuze na téma, jestli lidé budou nuceni stát venku a podobně, což samozřejmě není úplně ideální stav,“ uvedl.
Podle něho se také dále rozebírá, jestli bylo dobře zavřít v neděli supermarkety. „Já si stále myslím, že to dobře bylo, protože pokud v sobotu máme 120 procent tržeb, tak těch 80 procent jsme ušetřili. A to není o tom, že by se mělo bránit lidem, aby se dostávali k nákupům, ale jde o to, aby tam netrávili s rodinou zbytečně dlouhý čas, aby tam nekorzovali, což se stalo v poslední době v Česku zvykem. Takže tady si myslím, že opatření překvapivě funguje, byť se to některým nelíbí,“ uvedl.
A co se týká případného otevření obchodů před Vánoci, jak zmínil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), počkal by si na data. „My potřebujeme podle mého dva až tři týdny, aby bylo jasné, že se podařilo opravdu sestoupit na počty, které jsou akceptovatelné. A říkat to dopředu v této době, kdy tady jsou ještě tisíce nových případů denně a kdy opravdu segment starší populace je poměrně významně postižen, asi není úplně korektní,“ řekl.
Nový systém PES dává podle něho každopádně smysl a je to výsledek tlaku ze strany politiků i veřejnosti na to, aby bylo jasně stanovené, co se kdy bude v rámci uvolňování opatření dít.
„To, co je složitější, je to, že byla snaha udělat jakési logické provazby, což z úhlu pohledu praktické využitelnosti možná není úplně šťastné, protože tím, jak budou klesat jednotlivé stupně, tak se to bude uvolňovat napříč, tedy ve všech segmentech. A je otázkou, jestli není lépe některé segmenty držet zavřenější a dotovat je z těch, které jsou schopny tvořit HDP mnohem efektivněji,“ dodal.
Hodnotit okolnosti svého ukončení ve funkci ministra nechtěl. „Hodnotí jiní. Samozřejmě situace byla politickou chybou, nemyslím si, že fakticky tam nějaký problém byl, ale z tohoto důvodu to proběhlo tak, jak to proběhlo. Nevím, jestli to muselo proběhnout takto dramaticky, ale už je to pryč,“ uvedl.
Dodal však, že náhod tam byla celá řada. „Takže je otázka, jestli to všechno byla náhoda,“ řekl. Zvláštní podle něho především bylo, že to probíhalo se zpožděním 24 hodin. „To nikdo nevysvětlil,“ doplnil.