Nebude-li prodloužen nouzový stav, sníží se šance, že dostaneme situaci pod kontrolu, míní ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by se do konce roku v Česku situace zlepšila na první pohotovostní stupeň podle indexu PES. Testovat malé děti při středečním návratu do škol nehodlá, zvažuje to ale v další vlně otevírání škol u učitelů. Šéf českého zdravotnictví diskutoval o aktuální situaci v Otázkách Václava Moravce spolu se senátorkou Alenou Dernerovou a anesteziologem Tomášem Vymazalem.
Blatný dle svých slov doporučil vládě prodloužit nouzový stav o 30 dní, protože současná situace je křehká. „Bylo by velmi jednoduché tuto bárku rozkolísat,“ míní. Bez nouzového stavu se PES stává pouze soustavou doporučení. „V takovém případě bude snížena pravděpodobnost, že se nám podaří dostat situaci pod kontrolu,“ dodává ministr.
Podle něj není vhodné lidi strašit, ale ani vyvolávat euforii. Rád by viděl, aby PES fungoval do konce roku beze změn a mohlo se posoudit, jak funguje. „Je velmi nepravděpodobné, že bychom se do konce roku dostali do stupně jedna,“ tvrdí.
Senátorka Dernerová souhlasí s prodloužením nouzového stavu o 30 dní a počítá s diskusí na konci roku, jak pokračovat. Anesteziolog Vymazal rovněž s prodloužením o měsíc souhlasí: „Je to jako zabrzdit loď nebo vlak. Než se člověk dobere k výsledku, trvá to nejméně 14 dní,“ říká.
Zavření nejnižších ročníků škol bylo zbytečné, tvrdí Vymazal
Ministr zdravotnictví dále odmítá plošné testování malých dětí. Při otevření prvních a druhých tříd ZŠ bude možné žáky oddělit, aby se nepotkávali, zdůvodňuje. „Připadá mi smysluplné zaměřit se na testování pedagogů,“ doplňuje s tím, že to bude řešit s ministerstvem školství při další vlně otevírání škol.
Problémem podle Blatného je, že antigenní testy musí provést osoba k tomu oprávněná, tedy lékař nebo zdravotní sestra. Pokud by vláda nařídila, že by se učitelé museli testovat, zvýšilo by to mobilitu, vysvětluje ministr.
Vymazal apeluje na to, aby se děti netestovaly. „Není mi známa studie, která by na podobné kohortě dětí dokázala, že malé děti jsou přenašeči,“ podotýká. Zavření nejnižších ročníků škol považuje za zbytečné.
„Děti musí do škol. Úroveň vzdělání je špatná, do budoucna si můžeme přičíst hodně negativních bodů,“ tvrdí Dernerová. Nepřeje si, aby byly testovány děti, učitele by ale testovat nechala s tím, že musí být k dispozici nikoliv PCR, ale antigenní testy a testy ze slin. Nejmladší ročníky podle senátorky mohly ve školách zůstat. „Mohou být přenašeči, ale předpokládá se, že mají mladší rodiče, což nejsou ohrožené skupiny,“ tvrdí.
Blatný připouští, že při rozhodování o zavření škol nebyla šťastná práce s daty. Zdůrazňuje, že on sám to bere jako poučení, důkazem čehož je právě i PES. „Existuje jasný plán, co se bude dělat, jak se to bude dělat, za jakých okolností,“ doplňuje.
Přírůstky postupně klesají
Sobotní přírůstek je nejnižším v tomto týdnu, oproti minulé sobotě testy odhalily o 3522 méně případů covidu-19. V posledních třech dnech mírně klesly i přírůstky počtu úmrtí s koronavirem, předtím to ale bylo téměř 200 lidí denně a několikrát byla překročena i hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní strop 250 mrtvých je ze 3. listopadu. Na sobotu zatím připadlo 78 úmrtí. Tyto údaje se ale při dalších aktualizacích mění a obvykle rostou.
V posledním týdnu také ubývá testů. V pátek jich laboratoře provedly 30 262, nejméně v tomto týdnu a zhruba o 10 tisíc méně než předchozí pátek. Mezi testovanými je stále zhruba čtvrtina nakažených.
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v pátek řekl, že v současnosti se reprodukční číslo pohybuje mezi 0,7 a 0,8. „Pozitivní zprávou je, že eskalovaný růst (poměru pozitivních a provedených testů) byl zastaven a nyní začíná číslo klesat. Stále je pravdou, že hodnota je stále velmi vysoká, riziková. Bod, ve kterém se nacházíme, je relativně nestabilní a zranitelný,“ okomentoval.
Vakcína může zamezit třetí vlně, věří Vymazal
Blatný se chce zasadit o to, aby bylo očkování proti covidu-19 proplaceno ze zdravotního pojištění všem, kteří o vakcínu budou mít zájem. Cílem podle něj je proočkovat 65 až 70 procent populace. „První dodávky budou nakupovány skrze Evropskou unii. Je možné, že první vakcíny by do Česka mohly dorazit koncem roku, já bych spíš řekl leden, únor. Nejblíže reálnému použití jsou vakcíny Pfizer a AstraZeneca,“ popisuje šéf českého zdravotnictví.
Prioritně se podle něj budou očkovat rizikové skupiny – senioři a zdravotníci.
Dle anesteziologa Vymazala je vakcína obrovským krokem k tomu, aby nepřišla žádná třetí vlna onemocnění. Zdůrazňuje, že Česko a Československo historicky patří ke světovým špičkám ve vakcinaci dětí. Kvůli skupinám, které očkování odmítají, se ale nyní vrací některé nemoci jako tuberkulóza nebo černý kašel.
