Ministerstvo zdravotnictví v pátek představilo plán, jak se budou měnit opatření, která omezují fungování společnosti v závislosti na šíření nemoci covid-19. Podle svých slov je ministr Jan Blatný (za ANO) pod velkým tlakem, protože je společnost rozdělená. Část lidí chce opatření zpřísnit a část je chce zrušit úplně. Zároveň uvedl, že na rozdíl od svého předchůdce by k úplnému zavření všech škol nepřistoupil. Ministr byl hostem pátečního Interview ČT24.
„Tlaky jsou obrovské, polovina lidí chce přísnější opatření, druhá nechce žádná,“ říká ministr Blatný
29 minut
Ministr zdravotnictví Jan Blatný v Interview ČT24
Česko je v současnosti za bodem zlomu a epidemie koronaviru se zmírňuje, myslí si ministr zdravotnictví. „Katastrofický scénář není tím, čím bychom se měli zabývat, a věřím, že to tak bude i v budoucnu,“ říká Blatný.
V pátek ministerstvo zdravotnictví představilo nový protiepidemický systém PES. Už dříve resortu bylo často vyčítáno, že s tvorbou podobného systému zaspalo. „Nechtěl bych kritizovat, co bylo v minulosti, ale spíš bych se chtěl dívat dopředu,“ uvádí Blatný. Nemyslí si, že by v minulosti na ministerstvu zdravotnictví došlo k pochybení, ale chtěl by udělat audit předchozího postupu a poučit se z něj.
Česká republika má pandemický plán, který byl ale uzpůsoben pro epidemii chřipky a nebylo podle Blatného možné jej použít. Jeho předchůdci ale určitě měli čas vytvořit podobný plán, jako je nyní PES, který v pátek ministr představil, myslí si Blatný. „V létě jsme všichni věřili, že po první vlně se nic nestane. Myslím, že tomu věřila velká část populace,“ komentuje.
Je podle něj těžké, neřídit se tím, v jaké době žijete a co kolem sebe vidíte. „Tlaky jsou obrovské a jsou zejména protichůdné, naše společnost je rozdělena na dvě části, jedna část by chtěla mít ještě zásadnější opatření a jedna část je zásadně proti nim,“ vysvětluje ministr svoji pozici. On se dle svých slov snaží nereagovat na základě přání společnosti, ale tak, aby měl svá rozhodnutí podložena daty.
Další trvání nouzového stavu
Blatný bude usilovat o další prodloužení nouzového stavu. „Uděláme všichni všechno pro to, abychom poslance přesvědčili, že je to potřeba,“ míní. Není podle něj ničí záměr udržovat v nouzovém stavu republiku déle, než je nutné, ale s ohledem na rizikovou situaci, ve které jsme, se bez něj neobejdeme, protože by se nedala vymáhat opatření. Bez nouzového stavu se současná tabulka rizik PES změní v doporučení.
„Zejména opatření k omezení shromažďování vyžadují nouzový stav, aby mohla být aplikována,“ přibližuje Blatný. Nyní požádá o měsíční prodloužení nouzového stavu, a jakmile bude lhůta končit, tak zváží další prodloužení. Zatím o něm nechce spekulovat.
Soud versus ministerstvo zdravotnictví
Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku nedostatečně odůvodnil. „Mým záměrem je, aby toto opatření dále platilo, a myslím si, že máme data, která k tomu můžeme doložit,“ reaguje Blatný. Připravuje je nyní právní odbor ministerstva.
Podle ministra reakce na exponenciální růst onemocnění v druhé polovině září vyžadovala určitý čas. „Nemyslím si, že bychom na tom byli jinak než řada jiných zemí, jakmile bude vlna procházet ostatními evropskými zeměmi, budou na tom podobně,“ předpokládá Blatný.
Zabránit plošným opatřením proti koronaviru díky Chytré karanténě se podle ministra nepodařilo.
„Ve chvíli, kdy se změní stav v komunitní šíření, je potom většina trasovacích mechanismů tak zatížena, že se přetíží, to se stalo a na to jsme připraveni nebyli, nemyslím si ale, že bychom se měli dívat do minulosti, ale spíš dopředu,“ míní.
Prezident lékařské komory Milan Kubek v posledních týdnech vyzýval k tomu, aby se opatření nerozvolňovala. „To, že systém řízeného uvolňování není zbrklý, je důkaz, že to nepodceňujeme a snažíme se zabránit tomu, aby nedošlo k přetěžování nemocnic, je to jeden z důležitých parametrů,“ přibližuje Blatný nový systém.
Být ministrem, školy bych úplně nezavřel
Rozvolnění opatření bude podle ministra zásadně odlišné od léta. „Vyučování ve škole trvá 20 minut, pak se vyvětrá, následuje dalších 20 minut, tato změna je zásadní,“ vysvětluje. Celkovou snahou podle něj je, aby společnost nežila od lockdownu k lockdownu a opatření se neměnila ode zdi ke zdi.
„Nemůžu vyloučit, že se situace bude zhoršovat, ale právě proto máme tento preventivní systém, který nás upozorní, a budeme schopni zavčas udělat preventivní opatření, která to zpomalí,“ myslí si.
Naprosté uzavření škol nebylo čistě podle názoru Blatného nutné. „Žádná ze zemí nám blízkých na rozdíl od těch jižních k tomuto opatření nepřistoupila, i když teď se uvažuje o uzavření škol v Rakousku, to je pravda, ale myslím si, že to není opravdu nezbytné, takže kdybych byl tehdy ministrem zdravotnictví, tak bych to nedoporučil,“ popisuje Blatný. Návrat dětí do škol je podle něj naprosto nutný.
Naděje v podobě vakcíny
Vakcína proti covidu-19 je dle Blatného slov na dobré cestě. Měla by se k nám dostat na přelomu roku nebo na začátku toho příštího. „Je to jediná věc, která nás může všechny ochránit. Očkování nebude povinné, bude zdarma,“ přibližuje Blatný. Garanci za něj přebírá stát. Měly by s ním být i spojené výhody v podobě snazšího cestování po Evropě.
Novým politickým náměstkem ministra zdravotnictví bude Vladimír Černý. Na ministerstvu kvůli covidu působí jako expert, řídí kapacity nemocnic. Blatný odvolal předchozího politického náměstka Lubomíra Chudobu. „Funkce politického náměstka je spjatá s ministrem. Je to snaha mít tam člověka spojeného se mnou, kterému věřím a znám ho,“ říká Blatný.
