Praha - Práce Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), kterému se někdy zkráceně říká protikorupční policie, se změní. Žádá to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a prezident sboru Martin Červíček souhlasí. Vymyslet koncepci, podle níž bude jednotka napříště fungovat, je tak stěžejním úkolem pro jejího příštího velitele. Dosavadní ředitel Tomáš Martinec na svou funkci před několika dny rezignoval. Proti současnému způsobu práce se ohradila také vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Pro MF DNES uvedla, že útvar vyšetřoval mnoho případů bez vědomí státních zástupců.
Kromě velkých kauz - jako vyšetřování Davida Ratha, případ Opencard nebo nákup letounů CASA - musí detektivové z protikorupčního útvaru leckdy řešit taky případy, které by zvládla i okresní nebo krajská kriminálka. Na ty složité pak chybí kapacity. „Můj podnět panu policejnímu prezidentovi je motivován tím, aby se velké kauzy řešily systémově a kvalitně. A k tomu jich nemůže být takové množství,“ vysvětlila nutnost změny vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Kritika od Bradáčové
Navíc Bradáčová se k práci Martincova útvaru vyjadřuje i po jeho rezignaci. V rozhovoru pro MF Dnes uvedla, že útvar vyšetřoval mnoho případů bez vědomí státních zástupců. Kvůli tomu jich prý mnoho vyšumělo do ztracena.
Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze
„Kauz, v nichž policisté útvaru postupovali mimo zákonný dozor státního zástupce, byly desítky.“
Zdroj: iDNES.cz
Problémy v práci útvaru už spolu řešili i policejní prezident Martin Červíček a nejvyšší žalobce Pavel Zeman. Podle něj je potřeba, aby se detektivové mohli soustředit na jeden případ a nemuseli jich najednou řešit několik. „Je třeba zúžit věcnou příslušnost a tím dosáhnout toho, že při zachování počtu lidí bude menší zatíženost toho útvaru a lidé budou mít skutečně prostor na práci,“ vidí cíl reorganizace nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Řešení problému má představit už nástupce odcházejícího Tomáše Martince. Uchazeče o jeho funkci tak čekají nejen různé prověrky a psychotesty. Současné výběrové řízení je jen pro policisty se stejnou služební hodností, jako má plukovník Tomáš Martinec – tedy druhou nejvyšší. „Mohou to být například krajští ředitelé, náměstci, také potom ředitelé celorepublikových útvarů a další vedoucí policisté například v organizačních článcích policejního prezidia,“ upřesnila mluvčí Policejního prezidia Hana Kopecká.
Ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáš Martinec odstoupil kvůli sporu s šéfkou pražského vrchního státního zastupitelství Lenkou Bradáčovou. Podle Bradáčové protikorupční policie nejasně pracuje s informacemi, které získává při vyšetřování závažných případů. Spor měl i osobní rozměr; v uniklém neformálním rozhovoru se Bradáčová svěřila s obavou, že na ni Martinec vytváří kompromitující materiály. Spor vyvrcholil jeho koncem, odejde k 15. květnu.
Během Martincovy dvouleté éry se protikorupční útvar chlubil nárůstem obviněných a počtem případů, které řeší. Jen vloni obvinil 804 lidí a zabýval se možnou škodou za 110 miliard korun. Mezi nejznámější patří kauza poslanců Víta Bárty a Jaroslava Škárky. Kvůli půjčkám a předávání peněz je nejprve odsoudil pražský obvodní soud a ten odvolací je pak viny zprostil. Loni v květnu policie zatkla poslance Davida Ratha, který je obžalován z přijetí úplatku a na hlavní líčení čeká ve vazbě. Stejný útvar obvinil i poslankyni a bývalou ministryni Vlastu Parkanovou - a to kvůli nákupu letounů CASA.
Za Tomášem Martincem zůstaly ale taky otazníky, například kolem ČEZu; případ bývalého generálního ředitele Martina Romana a zakázek pro plzeňskou škodovku policie odložila. Nejasné je taky prověřování okolností, za kterých polostátní energetický gigant koupil solární elektrárny od firmy Amun.Re. Rozplétání vazeb nejdřív Martincův tým odložil, na pokyn Vrchního státního zastupitelství se jimi zabývá znovu.
