Evropská komise zaspala při objednávání vakcín proti covidu-19, řekl v Interview ČT24 ředitel Fakultní nemocnice v Motole a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Domnívá se, že nedostatek vakcín bude hlavní překážkou pro skutečně masivní očkování. Pandemie covidu-19 ale podle něj ukázala i na limity českého zdravotnictví. Není schopné koordinovat rozložení pacientů tak, aby se nemocnice zaplňovaly rovnoměrně, míní Ludvík.
Nemocnice ze Zlínského kraje nebo Vysočiny sotva odolávají náporu covidu-19. Problém nepředstavují jen omezené lůžkové kapacity, ale i šíření nákazy mezi zdravotníky. Problém s nemocnými zaměstnanci má ovšem i největší nemocnice v zemi, kterou je ta v Motole. Podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka je v pracovní neschopnosti s covidem 380 lidí z počtu 6300 zaměstnanců. „Od Nového roku dramaticky roste počet nemocných zdravotníků,“ upřesnil.
Lůžek naopak v Motole mají dost, k dispozici jich je 300 včetně 30 na jednotkách intenzivní péče. Celkově se ředitel nemocnice domnívá, že „to zatím zvládáme“. Že to na druhé straně některé nemocnice již nezvládají a žádají o pomoc, považuje Miloslav Ludvík za důsledek toho, jak se české zdravotnictví v posledních desetiletích rozvíjelo.
„Český zdravotní systém byl dlouhá léta budován hodně centralizovaně. My jsme ho po roce 1989 decentralizovali a neuvědomili jsme si, že byl centralizovaný. Dnes máte některá centra – Zlínsko nebo Vysočina jsou hezkým příkladem –, která nemají objem lůžkové nebo superspecializované péče. (…) Praha je dnes plná lůžek, která se dají využít,“ srovnal. Uvítal by proto, kdyby vznikl systém, který by kapacity nemocnic koordinoval a přetížení menších nemocnic zabránil.
Epidemie v Česku znovu sílí v době, kdy se k lidem dostávají první dávky vakcíny proti covidu-19. Miloslav Ludvík má však obavu, že jich nebude dost. Podobně jako premiér Andrej Babiš (ANO) vidí problém hlavně v Bruselu. „Některé dámy v Evropské komisi v tomto případě poněkud zaspaly a měly by přidat ve své práci,“ řekl ředitel motolské nemocnice. Upřesnil, že měl na mysli předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro zdravotnictví Stellu Kyriakidesovou.
„Problém je v počtu objednaných dávek, protože se objednaly od Pfizera i Moderny podle mého názoru příliš nízké počty. Mělo to být víc,“ upřesnil Ludvík.
Zatím všechny dávky vakcíny, které byly v Motole podány, dostali zdravotníci – přímo z fakultní nemocnice a ještě ze sousední Nemocnice Na Homolce. Zájem o očkování je podle Miloslava Ludvíka velký, z 6300 lidí chce vakcínu dostat 4000 lidí, přičemž dalších 1200 již covid-19 prodělalo.
Až začne vakcinace široké veřejnosti, budou zdravotníci z FN Motol očkovat asi 500 lidí denně. Ve vakcinačních týmech ale budou titíž lékaři, kteří se zároveň starají o nemocné, kteří v Motole leží. Podle ředitele půjde o doktory s částečnými úvazky navíc, což považuje za problematické. Nemyslí si, že by se mělo dlouhodobě očkovat v nemocnicích, chce, aby jejich roli převzala kapacitní vakcinační centra, v nichž by ovšem nepracovali nemocniční lékaři. „O to by se měli podělit praktičtí lékaři a ambulantní specialisté, kteří v dané oblasti mají ambulanci,“ míní.
Ludvík věří, že se nemocnicím dramaticky uleví, až budou naočkováni lidé patřící do rizikových kategorií. „Pokud tito lidé nepůjdou do nemocnic, tak se to dá zvládnout. Ta skupina je dva miliony lidí v kategorii 65+ a půl milionu lidí, kteří trpí komorbiditou. Takže pokud bychom oočkovali 2,5 milionu lidí, tak si myslím, že by to mohlo situaci výrazným způsobem ovlivnit,“ očekává.
