Europoslanci chtějí, aby Unie neposílala peníze Agrofertu. Schválili nejtvrdší verzi rezoluce

Nahrávám video

Evropský parlament vyzval komisi, aby pozastavila evropské finance pro Agrofert. Poslanci tak schválili nejtvrdší ze čtyř variant usnesení k tématu, o kterém diskutovali ve středu. Zabývali se tím, zda není český premiér a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů.

Usnesení k tématu „Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice“, které Evropský parlament schválil, předložily frakce lidovců, konzervativců a zelených. Podpořilo je 434 poslanců z celkových 751, proti usnesení jich hlasovalo 64. Čeští europoslanci se rozdělili takřka shodně jako při nedávném hlasování o nedůvěře vládě. Zástupci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL a také Pavel Telička a Petr Ježek – kteří byli zvoleni za ANO, ale s Babišovým hnutím se později rozešli – a Jiří Payne (Svobodní) rezoluci podpořili. Další dvě poslankyně zvolené za ANO a zástupci KSČM byli proti, zatímco sociální demokraté nehlasovali.

V prvním bodě poslanci vzkazují, že je parlament „hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert“. Jádrem usnesení je pak výzva Evropské komisi, „aby pozastavila veškeré financování EU určené Agrofertu, dokud nebude konflikt zájmů plně prošetřen a vyřešen“.

Zároveň poslanci chtějí, aby komise zkontrolovala všechny dotace, které Agrofert dostal od okamžiku, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády, tedy od roku 2014.

Babiš kritizoval české europoslance. Podle politologa nemají takový vliv

Sám Andrej Babiš již před hlasováním prohlásil postup Evropského parlamentu za kampaň proti němu. Kritizoval také české europoslance, kteří podle něj přenášejí vnitropolitický boj na evropskou úroveň. „Celé je to jenom divadlo české opozice, která zneužívá Evropský parlament na politický boj proti mé osobě,“ řekl.

To však zpochybnil politolog a analytik ČT Kamil Švec. „Pohybujeme se na evropské úrovni, kde je český vliv – navzdory tomu, co jsme od Andreje Babiše slyšeli – výrazně odstíněn. Čeští europoslanci nemají takové slovo, aby mohli prosadit tak závažné usnesení,“ upozornil. 

Nahrávám video

Ne všichni europoslanci se ve středeční debatě vymezovali vůči českému premiérovi a jeho bývalé firmě. Markéta Dlabajová, která byla zvolena za hnutí ANO a je členkou frakce ALDE, i po schválení rezoluce trvá na tom, že jsou kroky parlamentu předčasné. „Rezoluce, která byla přijata, předjímá situaci, která ještě není dořešena, a oficiálně musí projít celé řízení přes Evropskou komisi, která se tím zabývá,“ uvedla.

Zdůraznila, že dokument právní služby Evropské komise, o který se kritici opírají, je „leaknutý“ a tak jako tak nejde o oficiální závěr EK. „Komise šetření v této chvíli dělá, prochází všechna fakta (…), a teprve potom se oficiálně vyjádří. My to vyjádření nemáme,“ podotkla česká europoslankyně.

Dlabajová se tak shodla s Kateřinou Konečnou (KSČM/GUE/NGL), podle které měl Evropský parlament s debatou počkat. „Jediné, co si kolegové z jiných států o ČR po těchto dvou dnech odnesou, je, že se dovedeme politicky masakrovat i na půdě Evropského parlamentu,“ míní.

Opozice naopak hovoří o ostudě pro Česko. „To, že se o nás nemluví v souvislosti s úspěchy lékařů, vědců, sportovců, ale v souvislosti se střetem zájmů, je pro ČR jednoznačně špatná zpráva,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Připojil se k němu i místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek: „Jestliže se takový bod dostane na plénum Evropského parlamentu, znamená to, že problém je skutečně veliký.“ Babiš by se podle něj měl rozhodnout, „jestli chce být v aktivní politice, nebo dělat byznys“.

Předseda Pirátů soudí, že jsou nyní jen tři možné varianty vývoje – buď se Agrofert nadále obejde bez dotací, Babiš odejde z politiky anebo „by se musel holdingu reálně zbavit, nikoli pouze papírově“. Zopakoval přitom, že Andrej Babiš figuruje ve slovenském rejstříku konečných poživatelů výhod jako obmyšlená osoba u Agrofertu.

Smířlivější je k Babišovi Radim Fiala (SPD), který jej vnímá spíše jako oběť Evropské unie. „Tento případ ukazuje mocensko-politicko-ekonomickou podstatu dotací. Nátlakově tím můžete ovládat členské státy. V této situaci je to evidentní tlak na premiéra ČR,“ řekl. Dodal, že se podle něj případ premiéra přímo netýká. „Je to otázka mezi Evropskou komisí a holdingem Agrofert,“ poznamenal.

Dotace čerpáme podle zákona a podmínek, které splňujeme, a na základě uzavřených smluv. Bylo by absurdní, pokud by za námi někdo přišel a řekl – ne, pro vás už to neplatí. Jednou ze základních právních zásad je přece rovnost před zákonem.
Karel Hanzelka
mluvčí Agrofertu

Usnesení není pro komisi závazné

Právníci EK v analýze vztahů Babiše a Agrofertu dospěli k závěru, že český premiér stále profituje z činnosti firmy, kterou přitom loni převedl do svěřenského fondu. Protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by podle nich firma mít nárok na unijní podporu.

Usnesení Evropského parlamentu není pro komisi závazné. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger však již během středeční debaty uvedl, že do vyřešení celé záležitosti nebude posílat dotace. Andrej Babiš, české ministerstvo financí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ujistili, že se zastavení netýká souhrnně všech dotací pro Česko, ale pouze těch určených Agrofertu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha proti původnímu návrhu miliardy navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po ministrovi kultury Otu Klempířovi (za Motoristy) a ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové (ANO) dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 12 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 13 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.