Důvěra ve vládu šla dolů. Hůř lidé hodnotí Sobotku než Babiše

Počínání premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) během vládní krize vnímá pozitivně jenom osmnáct procent lidí. Zato Andreje Babiše (ANO), který odešel z postu ministra financí, i prezidenta Miloše Zemana, který byl kritizován, že otálel s Babišovým odvoláním, ohodnotilo pozitivně po 43 procentech respondentů. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Kantar TNS v rámci projektu Trendy Česka pro Českou televizi.

Více než polovina Čechů vnímala počínání všech tří politiků během vládní krize negativně. Nejméně pozitivně byl ale v tomto ohledu hodnocen premiér Bohuslav Sobotka, kterého velmi nebo spíše pozitivně hodnotila jenom necelá pětina z dotázaných. V případě Andreje Babiše a Miloše Zemana to přitom bylo přes dvě pětiny.

Z analýzy dat také vyplynula částečná provázanost mezi hodnocením Andreje Babiše a Miloše Zemana. Lidé, kteří hodnotí Andreje Babiše pozitivně, mají tendenci hodnotit pozitivně také Miloše Zemana a opačně.

Z hlediska politických preferencí kladněji hodnotí Sobotkův přístup při krizi podporovatelé pravice, ale také lidovců. Přímo mezi příznivci ČSSD, jíž je předsedou, dosahuje premiér spíše průměrného hodnocení. Babiš se zase těší přirozeně největší podpoře mezi příznivci hnutí ANO, z ostatních stran jsou to pak především podporovatelé levice, v tomto ohledu sympatizanti KSČM.

Míra pozitivního hodnocení Babiše s ohledem na počínání ve vládní krizi významně narůstá s věkem a naopak klesá s vyšším vzděláním. Podporu mu také vyjadřují lidé ekonomicky neaktivní a s ohledem na věk se jedná především o důchodce. Sobotkovo jednání ve vládní krizi kladněji hodnotí lidé ve věku 45 až 59 let a lidé s vysokoškolským vzděláním.

Vládní krize získala obrysy začátkem května, kdy Sobotka podal demisi celé vlády, a to kvůli kauzám předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Krok zdůvodňoval obavou, že kdyby Babiše pouze odvolal z funkce, mohl by šéf hnutí ANO „hrát roli mučedníka“.

Když potom ale prezident Miloš Zeman přišel s výkladem, že jde o demisi pouze premiéra a nikoli celého kabinetu, Sobotka obrátil a místo demise vlády zaslal na Hrad pouze návrh na odvolání Babiše. Hrad však rozhodnutí o Babišově odchodu odložil kvůli cestě do Číny. Zeman tak byl kritizován, že v této věci otálí. Nakonec ale jmenoval jako nového ministra financí Ivana Pilného (ANO).

Vláda ztrácí důvěru

Květnová vládní krize se také zřejmě promítla do hodnocení politické situace a do důvěry občanů vůči vládě. V obou případech došlo ke značnému propadu.

Průzkum agentury Kantar TNS pro ČT
Zdroj: Kantar TNS

Za dobrou označilo v květnu politickou situaci jenom 14 procent dotázaných. Podle 46 procent lidí byla spíše špatná a podle 37 procent dokonce velmi špatná. O měsíc dřív bylo kladné vnímání politické situace o 15 procentních bodů vyšší.

V případě vnímání vlády jsou čísla lepší. Důvěru vládě v květnu vyjádřilo 26 procent lidí, což je propad o deset procentních bodů. Analýza sociodemografických charakteristik ukazuje, že vládě mají tendenci důvěřovat více muži než ženy a dále lidé ve věku 18 až 29 let a lidé s vyšším vzděláním.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 9. 5. až 29. 5. 2017 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Dotazování na hodnocení počínání politiků během vládní krize bylo uskutečněno ve dnech 22. 5. až 29. 5. 2017 na reprezentativním vzorku 514 respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát podpořil srovnání doby nemocenské invalidů s ostatními pracovníky

Lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. Při delší nemoci či nařízené karanténě by se jim tak mohla prodloužit z nynějších sedmdesáti dnů na 380 dnů, horní komora návrh podpořila. Senátory patrně čeká ve středu také spor o změny v zákoně o podpoře bydlení. Novela zejména převádí část pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. Na postoji k předloze se výbory horní komory neshodly a hrozí její zamítnutí.
10:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 2 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 4 hhodinami

SPD „zásadně nesouhlasí“ se zapojením do programu na zbraně pro Ukrajinu

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).
před 5 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled