Do letošních voleb do Evropského parlamentu přihlásilo své kandidáty na českém ministerstvu vnitra čtyřicet uskupení. Je jich o jedno více než při eurovolbách před pěti lety. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý v 16 hodin. Kandidaturu ohlásilo všech devět sněmovních stran a hnutí, přičemž STAN a TOP 09 se dohodly na koaličním postupu.
Počet uchazečů by se mohl ještě zvýšit, pokud některá kandidátka byla doručena na jinou než pankráckou podatelnu ministerstva vnitra a jeho volební odbor ji zatím neobdržel. V opačném případě by se mohl snížit, pokud by některá seskupení nesplnila zákonem stanovené požadavky na kandidaturu. Ministerstvo o registraci kandidátek rozhodne 6. dubna.
Kandidaturu v evropských volbách ohlásilo všech devět sněmovních stran a hnutí, přičemž STAN a TOP 09 se dohodly na koaličním postupu. Mezi nová uskupení patří hnutí Evropa společně (ESO) europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09) nebo Hlas dalšího europoslance Pavla Teličky, který v posledních volbách kandidoval v barvách ANO.
V seznamu volebních uskupení, které ministerstvo zveřejnilo, není uvedeno nové hnutí List podnikatele Jaromíra Soukupa. Jeho uskupení bylo ministerstvem vnitra zaregistrováno v pátek.
Kromě Starostů a TOP 09 je v seznamu ještě dalších pět dvoučlenných koalic. Svobodní, kteří v současnosti mají v europarlamentu jednoho zástupce, vsadili na spolupráci se stranou Radostné Česko a koalici s názvem „Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení“. Podobně strany Rozumní a Národní demokracie do názvu své koalice vtělily hesla Stop migraci a Nechceme euro.
Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní fronta se slíbily koaličně bít „Za národní suverenitu!“. Za koalicí Patrioti pro neutralitu jsou Patrioti České republiky a Česká strana národně sociální. Koalici vytvořili také Soukromníci a hnutí Nezávislí.
České pirátské straně, která je zastoupena ve sněmovně, by chtěla konkurovat Moravská a Slezská pirátská strana. Podobně vládní hnutí ANO 2011 má na základě obdobného názvu konkurenta v brněnském hnutí „ANO, vytrollíme europarlament“.
Kromě tradičních účastníků volebních klání chce do evropských voleb zasáhnout také strana s názvem „JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost“, hnutí Vědci pro Českou republiku, nacionálně orientované politicko-filozofické hnutí První republika anebo minulý týden zaregistrované hnutí Tvůj kandidát.
Volby jsou 24. a 25. května
Češi mohou v evropských volbách hlasovat v pátek 24. května od druhé odpolední do desáté večerní a v sobotu 25. května od osmi do dvou. Oprávněným voličům musí být nejpozději druhý den voleb osmnáct let. Svou totožnost je nutné prokázat občanským průkazem nebo pasem.
Lidé musí hlasovat ve volebním obvodě, kde mají trvalé bydliště. Pokud by rádi volili jinde, musejí si na svém obecním úřadě zažádat o voličský průkaz. Žádost lze poslat nejpozději poštou nebo datovou schránkou 17. května, osobně lze o voličský průkaz žádat až do 22. května. Voliči s průkazem pak mohou volit kdekoli v zemi.
Češi v zahraničí nemohou hlasovat pro české kandidáty na ambasádách. Pokud však bydlí v některé z unijních zemí, mohou volit v tamních eurovolbách. V každé zemi jsou ale jinak nastavená pravidla pro registraci, například v Lucembursku mohou unijní občané volit až po pěti letech pobytu.
Aby mohli cizinci hlasovat v Česku, musí být nejpozději druhý den voleb starší osmnácti let a musejí být zaregistrováni k přechodnému nebo trvalému pobytu, a to nejpozději 45 dní před volbami. Do 18. dubna musí na svém obecním úřadě zažádat o zapsání na seznam voličů.
Jedna kandidátka pro celou zemi
Čeští kandidáti budou soupeřit celkem o jednadvacet míst, stejně jako při minulých volbách před pěti lety. Strany na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny staví pouze jednu kandidátku pro celou republiku. Voliči ale mohou stejně jako v jiných volbách kroužkovat.
Hlas pro konkrétní stranu znamená i hlas pro takzvaného spitzenkandidata (vedoucího kandidáta) a potenciálního šéfa Evropské komise.
Pokud tedy někdo hodí lístek například ČSSD, hlasuje tím nepřímo i pro Nizozemce Franse Timmermanse, který vede do voleb Stranu evropských socialistů, mezi něž patří právě i čeští sociální demokraté. Například Alianci evropských konzervativců a reformistů vede český europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Kandidát vítězné evropské strany by se měl stát nástupcem Jeana-Clauda Junckera v čele sboru komisařů.
Kvůli chystanému brexitu se počet poslanců snížil ze 751 na 705. Část britských míst se přerozdělila mezi zbývající členské země. Například Slovensko si tak polepšilo o jeden mandát, nově má čtrnáct míst. Španělé a Francouzi si dokonce polepšili o pět poslanců. V Česku se stejně jako v Německu počet nezměnil. S finálním číslem ale může zamíchat případné odložení nebo zrušení britského odchodu.
Unijní volby začnou už 23. května v Nizozemsku a skončí 26. května, kdy bude hlasovat nejvíce zemí. Poté se vyhlásí konečné výsledky a začne se vyjednávat o novém rozdělení výborů i vedení Evropského parlamentu. Vítězná stranická frakce rovněž navrhne svého spitzenkandidata na šéfa Evropské komise. Do jejího složení ale promluví také prezidenti a premiéři členských států.
