Praha – Mnoho Čechů vidí internet jako součást léčby. Vznikají tak stránky o jednotlivých nemocech a pacienti si na nich čile vyměňují zkušenosti. Ne všechny weby ale podle lékařů uvádějí správné informace a laická diagnóza, kterou si člověk udělá sám, nemusí odpovídat skutečnosti.
Zdravotní problémy pod rouškou anonymní diskuse řeší tisíce lidí. Před osmi lety se Jana Šebová dozvěděla, že má rakovinu prsu. Než podstoupila operace, hledala informace od lidí se stejnou diagnózou. Chtěla vědět, co ji čeká, a třeba i to, kde sežene speciální oblečení.
Jenže moc informací taky může uškodit. Třeba novopečené matky hledají u svého dítěte každou nemoc, o které si zrovna přečtou. „Leckdy zpanikaří a vidí diagnózy, které ani reálně nejsou,“ říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová.
Výměny informací a zkušeností mezi pacienty přes internet schvalují i lékaři. Podle nich je ale důležité, aby vždy na diskusi dohlížel nějaký odborník. „Vždycky je dobré u závažných chorob, které mohou končit i smrtí, když je v diskuzi přítomen i lékař, který zkoriguje problematiku,“ myslí si přednosta Dermatovenerologická kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů
„Problém vzniká, když rodiče čerpají pseudoinformace od odborníků, kteří nejsou odborníky. Toho je na webech spousta.“
Navíc pro laika je obtížné odborný článek zcela pochopit. „Jako uživatel mám problém. Nevím, jak je objektivní článek, jak zasahuje do obsahu, jak preferuje určitý lékařský postup,“ uvádí ředitelka Platformy zdravotních pojištěnců Michala Filipová. Každý čtenář by se proto měl o vzdělání diskutéra přesvědčit. U lékaře třeba tím, jestli působí v odborných společnostech či za ním stojí prověřené zdravotnické zařízení či praxe.
