Polský Důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Informovaly o tom expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice i nadále přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.
Ministerstvo životního prostřední není podle mluvčí Beaty Berníkové účastníkem v řízení a zatím žádné informace neobdrželo. „Podle mezivládní dohody má polská strana výsledky přezkumu české straně poskytnout,“ vysvětlila Berníková s tím, že resort se vyjádří, až dokumenty obdrží a prozkoumá.
„Není to nic, co bychom nečekali,“ řekl v reakci na schválení EIA Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. „V momentu, kdy se to dalo nějak ovlivnit, kdy jsme měli na své straně Evropský soud, Česká republika rozhodla, že je lepší si nechat zaplatit miliardu a žalobu stáhnout. Pak už bylo jasné, že Polsko si to povolí,“ doplnil.
Těžit se tak může dalších více než 20 let. Starec však doufá, že ukončení těžby přijde dřív. „I současný vlastník PGE masivně investuje do obnovitelných zdrojů, takže se může stát, že se jim nevyplatí důl a elektrárnu provozovat tak dlouho,“ konstatoval.
Radní Libereckého kraje pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) nečeká, že by rozhodnutí Greenpeace se soudit i dál mohlo nyní něco změnit. „Je to samozřejmě jejich právo, pokud mají pocit, že došlo k nějakému pochybení, ale nemyslím si, že v téhle fázi to může něco změnit. Neznám ale tak dalece polské právo,“ uvedl Židek, který zároveň odmítá kritiku smlouvy s Polskem. „Ta dohoda je naplňovaná a posouvá se dál. Třeba val, který obce na české straně ochrání před hlukem, prachem, ale také před světlem z dolu, by bez ní v takových parametrech nejspíš nebyl,“ připomněl.
Ztráta podzemní vody
Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Frank Bold tvrdí, že aktuální polské povolení EIA se opírá o údaje z roku 2015, která mluví o poklesu vody o 3 až 15 metrů v roce 2044. Už loni však hladina vody klesla o 8 až 34 metrů.
Podle organizace Frank Bold vychází z neodpovídajícího starého hydrogeologického modelu i návrh na preventivní opatření. „Ta mají omezit negativní dopady těžby a zajistit, aby voda z českého území neodtekla. Podzemní bariéra vyprojektovaná na základě nesprávného hydrogeologického modelu tedy nemůže být funkční,“ uvedla.
Rozhodnutí EIA pro pokračování těžby již v minulosti vydal regionální úřad, soud ho však letos v únoru zrušil. Frank Bold upozornil, že bez tohoto posouzení podle evropské směrnice není možné těžbu zahájit nebo v ní pokračovat. „Polsko se tak dopouští porušování evropského práva, což je zcela nepřijatelné,“ podotkla právnička Frank Bold Petra Kalenská.
Také Greenpeace se domnívá, že je současná těžba v Turówě nelegální. Ekologové tvrdí, že řízení EIA je stále v rozporu s evropskou i polskou legislativou. „Nikdy v něm nebyly dostatečně zohledněny připomínky veřejnosti, které poukazovaly na negativní dopady těžby, a celý proces vychází z neaktuálních dat. Počítá například se zastaralým odhadem pro odtok vody z českého území, který realita již dávno předčila,“ zdůraznila organizace.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na třicet kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně.
Greenpeace: Česko kryje porušování práva
Premiéři Česka a Polska podepsali letos 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun). Česko následně stáhlo žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora Evropské unie.
Organizace Frank Bold i Greenpeace ale tuto dohodu kritizují, podle nich nechrání české občany před úbytkem vody. „Česká republika uzavřením smlouvy s Polskem o další těžbě v Dole Turów porušování práva kryje,“ míní Greenpeace. Obě organizace jsou přesvědčené o tom, že finanční kompenzace nebudou stačit na zaplacení krizové infrastruktury, která by zajistila pitnou vodu pro občany na české straně hranice.
Ani okamžité zastavení těžby v dole by podle radního Libereckého kraje pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) ubývání vody nezastavilo. „Těží se tam už sto let, my navíc nedokážeme prokázat, že ten dopad na vodu ve studních je plně způsobený činností dolu Turów. To je i hlavní důvod, proč plně nehradí náklady na infrastrukturu. Část těch problémů by pravděpodobně existovala, i kdyby se netěžilo. Třeba v okolí Nového Města pod Smrkem máme v několika obcích problém s vodou. A ty už jsou od Turówa tak daleko, že to na ně nemá vliv, je to opravdu jen klimatickou změnou,“ dodal Židek.
