Dva podnikatelé, kteří dostali v kauze Promopro nejvyšší tresty, podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Vlastimil Maxa i Jaroslav Veselý si mají odpykat devět let za mřížemi. Případ se týká údajně předražené zakázky na ozvučení během českého předsednictví EU. Celkem justice potrestala devět podnikatelů. Už dříve se na soud obrátil s dovoláním také Václav Čada a Marcel Příkop.
Další dovolání v kauze Promopro: S trestem nesouhlasí dva nejpřísněji potrestaní podnikatelé
Všechny podněty zatím shromažďuje Městský soud v Praze, posléze je spolu se spisem předá k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Případ se týká zakázky, kterou v roce 2008 získala firma Promopro bez výběrového řízení od úřadu vlády. Měla zajistit audiovizuální techniku při českém předsednictví EU. Stát ale podle soudu dostal vyúčtovány i fiktivní věci nebo ty, které se zakázkou vůbec nesouvisely.
Za to byl podle rozsudku odpovědný právě tehdejší šéf Promopra Jaroslav Veselý a také jednatel hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimil Maxa. Právě tyto dva podnikatele soud potrestal nejpřísněji. Vedle devítiletého trestu za mřížemi mají také státu nahradit škodu ve výši téměř 193 milionů korun.
Další odsouzení podnikatelé pak podle rozsudku nezákonně získané prostředky pomáhali legalizovat. Vytvářeli prý falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti.
Vedle podnikatelů čelili obžalobě také tři bývalí vysoce postavení státní úředníci z někdejší sekce pro předsednictví, a to kvůli způsobu zadání zakázky. To totiž proběhlo bez výběrového řízení. Justice však zprostila úředníky viny s tím, že jejich skutek nebyl trestným činem. Trojice prý vycházela z toho, že Promopro bylo jedinou firmou, která byla v dané době schopna rozsáhlou zakázku splnit.
- Leden 2009: Česká republika pod vládou Mirka Topolánka zahájila půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. Organizační podporu diplomaticky náročného období zaštiťoval vedle ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga také ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) fungující při úřadu vlády. Kvůli rozhodnutí jeho týmu zajišťovala audiovizuální techniku společnost ProMoPro.
- Březen 2009: Po pádu Topolánkovy vlády nastupuje úřednický kabinet Jana Fischera, který předsednictví dovede až do řádného konce 30. června a Česko řídí až do voleb v roce 2010. Z nich vzešla vláda občanské demokracie, TOP 09 a Věcí veřejných.
- Leden 2011: Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem (TOP 09) podalo trestní oznámení kvůli podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví EU získala bez soutěže firma ProMoPro. O zakázce rozhodovala vládní sekce Alexandra Vondry. Podle Práva neměla částka překročit 85 milionů korun, společnost prý ale nakonec fakturovala 766 milionů. ProMoPro označilo informace za zkreslené a tendenční. Úřad vlády později oznámil, že firmě zaplatil téměř 551 milionů.
- Únor 2011: Kvůli ProMoPro se rozhořel vnitrokoaliční konflikt. Kalousek nařkl Vondru (tou dobou ministra obrany) z odpovědnosti za ztrátu stamilionů a oznámil, že část peněz z plateb pro ProMoPro putovala na podezřelé účty v Rakousku. Na kontech bylo kvůli tomu zablokováno téměř 135 milionů korun. Premiér Petr Nečas (ODS) ve vyhrocující se atmosféře Kalouska obvinil, že vyšetřování případu ovlivňuje. Ten to odmítl.
- Březen 2011: Na mimořádné sněmovní schůzi se Vondra přihlásil ke spoluodpovědnosti za výsledek hospodaření během předsednictví a dodal, že detaily neřešil. Třetí člen vládní koalice, Věci veřejné, ministra vyzval k vyvození odpovědnosti (a Vondra skutečně později nabídl rezignaci), za spolustraníka se naopak postavila Výkonná rada ODS.
- Duben 2012: Protikorupční policie oznámila, že v kauze ProMoPro obvinila deset lidí, z toho tři bývalé zaměstnance státu. Později vzrostl počet obviněných na dvanáct.
- Prosinec 2012: Po neúspěchu v podzimních senátních volbách Vondra složil post ministra obrany. Obvinění se ho netýkalo.
- Říjen 2013: Antimonopolní úřad vedl se Strakovou akademií kvůli ProMoPro od července 2012 správní řízení, nyní úřadu vlády uložil více než milionovou pokutu.
- Prosinec 2013: Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na dvanáct lidí, z toho tři bývalé vysoce postavené státní úředníky vinilo ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle dřívějšího závěru detektivů byla zakázka předražená o 388 milionů korun.
- Listopad 2014: Případem se začal zabývat pražský městský soud. Stát se připojil jako poškozený, škodu vyčíslil celkově na 938 milionů korun.
- Červen 2015: Soud uznal vinnými někdejšího jednatele firmy ProMoPro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Veselému a jednateli hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimilu Maxovi uložil devět let vězení, ostatní podnikatelé dostali tresty od tříleté podmínky do šesti let vězení. Trojici bývalých státních úředníků soud osvobodil. Státu soud přiznal 327,5 milionu korun jako náhradu škody, dalších 450 milionů musí ČR vymáhat v civilním řízení.
- Září 2015: Za praní špinavých peněz uložil soud podnikateli Radkovi Müllerovi nepravomocně šest let a devět měsíců vězení. O měsíc později se rozsudku dočkal i poslední obžalovaný podnikatel Libor Veverka: 7,5 roku vězení. Proti rozsudku se odvolali všichni nepravomocně odsouzení podnikatelé, státní zástupce i stát.
- Leden 2017: Odvolací soud rozhodl, že osvobození trojice bývalých úředníků je pravomocné. Odvolací senát zároveň stanovil, že do vězení půjde sedm obžalovaných podnikatelů – zpřísnil totiž trest Václavu Čadovi, který jako jediný původně odešel od soudu s podmínkou.
- Květen 2018: Sedm aktérů kauzy Promopro se obrátilo na Nejvyšší soud. Městský soud zamítl žalobu Úřadu vlády, kterou se bránil více než půlmiliardové pokutě; úřad se odvolal a kauzou se bude zabývat Nejvyšší správní soud.