Tibetský duchovní vůdce dalajlama přijel po třech letech opět do Prahy, kde vystoupí na konferenci Forum 2000 o demokracii a lidských právech. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že je dnes skoro v celém světě běžné mluvit s Čínou v první řadě o ekonomické spolupráci, a ne o lidských právech. Vyzval, aby se lidé a věda zaměřili na „vřelosti v srdci.“ Problémy současného světa, včetně terorismu, jsou totiž podle něj spojené s emocionálním nastavením.
„Jsme součástí lidstva, takže bychom pro něj měli pracovat. Ekonomika státu je toho součástí. Ekonomický prospěch sám o sobě ale není zárukou vnitřního míru člověka,“ řekl České televizi dalajlama.
Právě udržení dobrých vztahů s Čínou je často důvodem, proč řada států odmítá dalajlamu oficiálně přijmout. Tibetský duchovní ale v Praze zopakoval, že mu nevadí, pokud ho západní lídři odmítají přijmout právě kvůli obavám o obchod s Čínou.
„To pro mě není důležité, důležité je setkat se s lidmi, veřejností. Vlády se čas od času mění, jejich politiky také, ale národy jsou stále tvořeny lidmi,“ řekl. „Svět patří sedmi miliardám lidí, každá země patří lidem, ne lídrům, ne králům a královnám, ani spirituálním lídrům. (…) Sen o tom, aby svět byl více soucitný a mírový, záleží na lidech, to nemůžou udělat vlády,“ dodal.
Rozum, nejen víra
Dalajlama představil tibetským mnichům moderní vědu, kterou učinil součástí jejich výuky. „Považujeme rozum, výzkum a experiment za to nejdůležitější,“ uvedl a připomněl, že sám Buddha nabádal své stoupence, aby nepřijímali jeho učení jen vírou a oddaností, ale i rozumem. „Takže někteří z největších mistrů naší tradice odmítli některá z Buddhových tvrzení. Pokud bychom přijali tato tvrzení, bylo by to proti rozumu,“ vysvětlil.
Duchovní vůdce Tibetu prozradil, že jeho diskuse s vědeckými kapacitami se obvykle týkají čtyř oblastí, kosmologie, neurobiologie, psychologie a fyziky. Osobně se velmi zajímá o kvantovou fyziku. „Ve světě je něčím relativně novým, v Indii je ale tento koncept známý přes dva tisíce let,“ poznamenal.
Terorismus je problém emocí
Dalajlama také podotknul, že přestože současná psychologie přináší užitečné informace o lidských emocích a mysli, ve srovnání se starobylou indickou psychologií je na úrovni „mateřské školky“.
„Tím chci říct, že takováto věda by neměla být považována za součást víry, ale spíše za akademický předmět, protože může pomoci lidstvu, obzvlášť dnes, kdy jeden z velkých problémů současného světa je spojen s emocemi,“ soudí.
Násilí je totiž podle v pořadí čtrnáctého dalajlamy spojeno s emocemi, s nenávistí a zlobou. Ty pramení mimo jiné z přílišného stresu a tlaku, jimž jsou lidé vystaveni, ale i z podezřívavosti. „Řada nejrůznějších krizí je v konečném důsledku spojená s emocionálním nastavením,“ domnívá se. Jmenoval například terorismus.
- Celý rozhovor s dalajlamou nabídne sobotní Hyde Park Civilizace od 20:05.
Tibetský duchovní vůdce uprchl do Indie v roce 1959, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlamu coby držitele Nobelovy ceny za mír z roku 1989 pohlíží jako na separatistu, byť on sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, ale nikoli nezávislost pro Tibet.
Dalajlama také ve své řeči v Praze zdůraznil, že se nesnaží o odtržení Tibetu od Číny, z čehož ho obviňuje Peking: „My Tibeťané neusilujeme o samostatnost, o nezávislost Tibetu. Chceme však, aby ve svazku s Čínou byla dodržována lidská práva Tibeťanů, aby byla zachována buddhistická tradice Tibetu.“
- Tibet byl původně mocnou feudální říší. Závislým na Číně se stal ve 13. století a její součástí pak v roce 1751. V lednu 1911 vyhlásil 13. dalajlama nezávislost Tibetu, kterou potvrdila tibetská duchovní a civilní správa i v roce 1949 po vyhlášení Čínské lidové republiky (ČLR).
- Po připojení k Číně ale následovalo porušování náboženské svobody a základních lidských práv, což vyvolalo u Tibeťanů velký odpor.
- Desátého března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, k němuž se připojilo asi 20 tisíc lidí a celá tibetská armáda (asi tři tisíce vojáků). Povstání ale bylo tvrdě potlačeno – brutální zásah čínských jednotek nepřežilo 87 tisíc Tibeťanů.
- Dalajlama uprchl následován tisíci svých stoupenců do Indie a v exilu setrvává dodnes. Status čínské autonomní oblasti získal Tibet v září 1965. Nyní má vlastní samosprávu, jeho nejvyšší představitelé jsou ale dosazováni Pekingem.
