Fungování soustavy státního zastupitelství není v žádném bodě nula, aby se muselo spěchat s předložením novely zákona o jejím fungování. Jde o projev bezradnosti, když jsou léta nečinnosti střídána kalupem v přípravách zákona, soudí bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Normu v Událostech, komentářích označil za kádrovou.
„Je to organizační norma, soustředění se na to, kdo a za jakých podmínek bude vybírat nebo jmenovat nebo odvolávat ty šéfy, ty špičky, ale o práci celé té soustavy to neříká vůbec nic,“ sdělil bývalý šéf Nejvyššího správního soudu. Podle něj patří fungování státních zástupců k těm lepším z českých institucí.
Odpovědi na to, zda státní zástupci dobře odvádějí svou práci, je podle něj třeba hledat v trestním řádu, nikoli v zákonu o státním zastupitelství. „Nejsme v bodě nula, kdy by se musel honem rychle postavit dům, který by byl nazván státní zastupitelství, a obsazovat jednotlivá patra a umisťovat tam jeho nájemníky,“ zdůraznil Baxa s tím, že fungování státních zástupců podle zákonné normy už má za dobu její existence svou fungující historii.
Vláda odmítla na pondělním jednání návrh opozičních Pirátů, ODS a lidovců na změny ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a na stanovení jejich funkčního období. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ohlásila, že předloží vlastní normu, která je nyní v připomínkovém řízení a kterou Benešová označila za komplexní.
Spolu s těmito dvěma návrhy jsou ve hře v současnosti ještě další dva. Vlastní návrh novely podali už dříve poslanci opozičních TOP 09 a STAN a svou úpravu chystá také Senát. Jedním z hlavních cílů všech návrhů je zavedení možnosti odvolání vedoucích státních zástupců výhradně prostřednictvím kárného řízení. Vláda by napříště nemohla odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu a ministr spravedlnosti ostatní vedoucí žalobce pro závažné porušení povinností.
Předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek v Událostech, komentářích prohlásil, že na předložení novely je potřeba spěchat, protože Česká republika je v citlivé situaci, pokud je její premiér trestně stíhán a výměnu exministra Jana Kněžínka (za ANO) za Marii Benešovou (za ANO) doprovázely obavy z možné snahy odvolat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
„Nesmí to dopadnout jako sedm předchozích zákonů, z nichž jeden v minulosti předkládala mimochodem i paní Benešová, kdy všech sedm velkých komplexních novel spadlo pod stůl v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Michálek.
„Chceme, aby do konce tohoto volebního období nabyl účinnosti zákon, který znemožní panu Babišovi, aby jeho vláda odvolala nejvyššího státního zástupce, protože je tady jeho trestní stíhání a my nechceme, aby si ovlivňoval vlastní trestní stíhání,“ dodal Michálek.
Členka sněmovního ústavně-právního výboru Helena Válková (ANO) ale uvedla, že už v září může být vládní předloha ve sněmovně, takže nechápe ten trysk. Navíc argument s možnou snahou premiéra ovlivňovat své stíhání označila za laciný. „V současné době je pan nejvyšší státní zástupce (…), myslím si, že je to za této citlivé politické situace správně, neodvolatelný. Teď by si ho nikdo, ani Babiš, ani jiný premiér, neodvážil odvolat právě, aby neupadl do podezření, že se něčeho obává,“ zdůraznila Válková.
