Dopravním firmám v Česku chybí až deset tisíc řidičů. Číslo každoročně vzrůstá. Šoféři si stěžují na nízké platy a dlouhou pracovní dobu. Mění proto profesi, mnozí odcházejí za lepšími podmínkami do zahraničí, další do důchodu. Chybí nová generace, která by je nahradila. Především autobusoví dopravci lákají za volant i ženy. Společnost Arriva Morava pro ně pořádá speciální náborové kurzy.
Arriva Morava, která patří k největším autobusovým dopravcům v Česku, zaměstnává tisíc sto padesát řidičů, z toho žen je osmnáct. Firma je s nimi spokojená a chtěla by jich více. Aktuálně potřebuje nejméně deset řidičů. Najít muže se jí nedaří, přestože nabízí zájemcům zaplacení nákladů na řidičák a profesní oprávnění.
Žena nepatří za volant autobusu? Mýtus
„Nemáme krizový stav, ale nové řidiče potřebujeme a budeme potřebovat, protože ti naši stárnou a budou odcházet do důchodu. Zároveň bychom rádi pokořili mýtus, že je to práce pro muže, že ženy za volant autobusu nepatří. Nemyslíme si to,“ uvedla ředitelka společnosti Pavla Struhalová, která si sama udělala řidičák na autobus.
Speciálně pro ženy dopravce uspořádal kurzy, na kterých si mohou pod vedením instruktorů vyzkoušet, jak se autobus ovládá. „O práci řidičky přemýšlím. Baví mě řídit auto, těší mě práce s lidmi, tak by to snad šlo,“ uvedla účastnice kurzu Kateřina Sýkorová, která řeší, co bude dělat po rodičovské dovolené.
V minulosti bylo řízení autobusu fyzicky náročné. Díky moderním posilovačům řízení mohou ženy bez problémů ovládat autobus i kamion. Jen si musí zvyknout na velký objem a hmotnost vozu. „Ovládá se to opravdu dobře. Podle mě lépe než auto. Sedíte vysoko, máte veliký rozhled. Nemá to chybu,“ pochvaluje si svou práci Markéta Němčíková. Za volantem autobusu si vydělává třináct let.
Základem je vztah k motorům a lidem
Základem je podle ní kladný vztah k motorům a také k lidem. Problémem je hlavně to, že kvůli prostojům, které jsou navíc placeny jen padesáti korunami za hodinu, tráví řidiči v práci hodně času. Někdy jim nezbude než sedět hodiny v autobuse. Záleží na tom, kde jim končí linka. „Když mám kde, můžu si zajít nakoupit nebo k lékaři. Jen nahlásím nadřízenému, kde jsem,“ uvedla řidička. Dodala, že prostoje má až čtyřhodinové.
- Firma změstnává 1150 řidičů autobusů, z toho žen je 18
- Dopravce chce přijmout další ženy. Pořádá pro ně speciální náborové kurzy
- Na jaře Arriva zaměřila nábor na ženy-řidičky také v Teplicích
I když pro muže je plat přes dvacet tisíc hrubého nízký, pro ženy, pokud to nejsou matky samoživitelky, to tak špatné není. Jak říká šéfka firmy Struhalová, vydělají si rozhodně více než za pokladnou v supermarketu. Oproti mužům jsou prý ženy za volantem většinou klidnější, opatrnější a také vlídnější k cestujícím.
Řidiči hrozí stávkou kvůli nízkým platům
Stále však za volantem autobusů převažují muži. Nespokojenost řidičů s podmínkami práce aktuálně vygradovala ve stávkovou pohotovost. Až do odvolání ji 23. listopadu vyhlásil Odborový svaz dopravy. Odboráři zahájili jednání s představiteli krajů i státu o zlepšení podmínek. Varovali, že jsou připraveni na důraznější protesty. Kritizují zejména praxi soutěží na provoz veřejné dopravy, ve kterých vítězí nejnižší ceny. Na platy řidičů pak nezbývá.
„Řidič autobusu stráví na pracovišti více než tři sta hodin měsíčně při dvaasedmdesáti až dvaaosmdesáti korunách na hodinu. Více peněz dostávají brigádníci, kteří skládají zboží do regálů,“ přiblížil situaci předseda odborového svazu Luboš Pomajbík. Zdůraznil, že jde přitom o velmi zodpovědnou a náročnou práci.
Sazby na hodinu práce u dopravců se mírně liší. „V žádném případě neplatíme řidiče sedmdesáti korunami na hodinu. Vycházíme ze základní hranice devadesát korun,“ uvedla šéfka firmy Arriva Morava Struhalová. Například řidiči ze Zlínského kraje požadují, aby se sazba zvýšila aspoň na sto korun za hodinu.
