Praha - České děti podporují rovnost menšin a zajímají se o životní prostředí, oproti svým zahraničním vrstevníkům se ale do občanských aktivit moc nehrnou. Ukázala to dnes zveřejněná mezinárodní studie občanské výchovy International Civic and Citizenship Education Study (ICCS 2009), které se v loňském roce zúčastnili žáci osmých tříd z 38 zemí světa. Co se týká znalostí z občanské nauky, skončili mladí Češi na 18. místě, oproti měření v roce 1999 se však zhoršili nejvíc ze všech.
„Čeští žáci prokázali ve srovnání s ostatními nadprůměrné znalosti,“ uvedl koordinátor výzkumu Petr Soukup s tím, že průměr získaných bodů byl 500 a Češi získali 510. „Žáci téměř jednohlasně podporují rovnost práv, postavení v politice a stejné odměňování obou pohlaví, a současně více než polovina mladých souhlasí s tím, že hlavní prioritou žen by měla být výchova dětí,“ komentovali výsledky studie zástupci Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který prováděl měření na 144 českých školách.
Zapojení do veřejného života žákům moc neříká
Podle Soukupa tedy není jasné, jestli děti tyto postoje deklarují, protože si to opravdu myslí, nebo proto, že je to takzvaně „politicky korektní“. Velkou toleranci také mladí Češi vyjádřili ohledně etnických menšin, přistěhovalců a v otázkách náboženství. Stejně jako zbytek české populace ale není ani většina čtrnáctiletých žáků věřící.
České děti jsou však podprůměrné v zapojení do veřejného života. Pokud se angažují, pak jen ve škole, třeba při volbě do školních parlamentů. Ani v budoucnu se pak podle výzkumu neplánují zapojovat do veřejného života a politiky. Ochotu jít volit například v parlamentních volbách vyjádřilo zhruba 60 procent dětí, do Evropského parlamentu by ale šlo volit jen 38 procent žáků.
České děti předběhly Slovinsko, Norsko i Belgii
„Poměrně nízká je důvěra českých žáků ve vybrané instituce, zejména v politické strany (28 procent žáků) a parlament (33 procent), tyto hodnoty jsou podprůměrné i z hlediska mezinárodního srovnání,“ uvádí zpráva. České děti naproti tomu důvěřují armádě, policii, škole, soudům a médiím. Při hodnocení učitelů také většina žáků uvedla, že jsou jim jejich kantoři schopni naslouchat a pomoci.
Výzkum byl zaměřen na občanské znalosti a postoje žáků 8. ročníků základních škol a tercií na gymnáziích. Výrazně lépe si přitom vedli gymnazisté, celkově české děti předběhly třeba Slovinsko, Norsko nebo Belgii. Oproti měření v roce 1999 byl však u českých dětí zaznamenán statistický pokles o deset bodů, podobně se propadli také slovenští, polští nebo bulharští žáci. Výzkum byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu, v ČR se do něj zapojilo přes 4 600 žáků a 1 600 učitelů.
