Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí Unii nic vracet. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné.
„Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost.
V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun.
Česko by se mělo zaměřit na infrastrukturu nebo vysokorychlostní internet
Odborníci dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je ale třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb.
Zatímco čerpat v programu Zaměstnanost se dařilo, stát jen těsně splnil podmínku v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.
- Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – ministerstvo průmyslu a obchodu: 106,3 %
- Výzkum, vývoj a vzdělávání – ministerstvo školství: 110,8 %
- Zaměstnanost – ministerstvo práce: 156,9 %
- Doprava – ministerstvo dopravy: 138,2 %
- Životní prostředí – ministerstvo životního prostředí: 125,5 %
- Integrovaný regionální operační program – ministerstvo pro místní rozvoj: 108,8 %
- Praha - Pól růstu ČR – Praha: 102,3 %
- Technická pomoc – ministerstvo pro místní rozvoj: 150,4 %
- Program rozvoje venkova – ministerstvo zemědělství: 230,3 % (do 30. 11. 2018)
- Rybářství – ministerstvo zemědělství: 110,9 %
- Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Lepšíme se, ale pořád jsme mírně pod průměrem
„Stát v posledním čtvrtletí roku 2018 znatelně zlepšil své čerpání prostředků z fondů EU. Zatímco ještě koncem září 2018 měla Česká republika proplaceno 19 procent celkového objemu prostředků přidělených v rámci programového období 2014 až 2020, koncem roku 2018 už to bylo 25 procent,“ komentuje výsledek hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
A dodává, že jde stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož k 31. prosinci bylo celkově – všem zemím EU – proplaceno 27 procent souhrnného objemu prostředků fondů. Pozitivní je ale podle něho nárůst v podílu smluvně zajištěných prostředků. Ten koncem září činil v případě Česka 57 procent, přičemž průměr za EU byl 63 procent. Nyní tedy v případě Česka lehce přesahuje 67 procent.
Celkově je Česko mezi zeměmi EU sedmé až osmé od konce v rychlosti proplácení prostředků, což značí mírně zlepšení oproti situaci v převážné části minulého roku. „Pomalejší v proplácení je Slovensko, Slovinsko, Itálie, Španělsko, Malta a Chorvatsko. Stejně rychle jako Česká republika proplácení zvládá Bulharsko, které má rovněž proplaceno 25 procent celkového objemu přidělených prostředků,“ upřesnil Kovanda.
Pokud se podaří udržet současné tempo čerpání, podle analytika BH Securities Štěpána Křečka by Česko mělo vyčerpat přidělený objem dotací za celé období. „Otázkou však zůstává, jestli všechny projekty, které jsou realizovány, pomáhají české ekonomice. Řada projektů totiž končí hned po vypršení takzvané doby udržitelnosti,“ řekl Křeček.
Letos Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 37,1 miliardy korun z celkových 620 miliard korun. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
V polovině prosince 2018 byly pozastaveny dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.
- Systém čerpání evropských dotací je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Až po splnění určitých podmínek peníze proplatí Evropská komise. Ta proplácí maximálně 85 procent objemu dané dotace, u některých programů je tento podíl nižší. Česko má na programové období 2014 až 2020 k dispozici 581 miliard korun, uvedla agentura ČTK.
- Česko může v současném období čerpat v rámci deseti operačních programů. Za každý z nich odpovídá jiný úřad, pouze ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a ministerstvo zemědělství (MZ) mají pod sebou dva.
- Zodpovědná ministerstva pravidelně vyhlašují výzvy, kde jsou vymezeny podmínky poskytnutí a čerpání dotací. Jde například o druh stavby, potenciální příjemce, o maximální a minimální výši na projekt, termín podání přihlášky nebo časový údaj, dokdy je nutné projekt uskutečnit nebo dokončit. U takzvaných „měkkých“ projektů jde například o rekvalifikace, konference nebo školení. Pod „tvrdé“ projekty spadají třeba investice do dopravní infrastruktury.
- Ministerstvo následně ze seznamu přihlášených projektů vybere ty, které budou z daného projektu podpořeny. Po podpisu smlouvy s příjemcem dotace začíná realizace projektu. Příjemce poté sepíše žádost o platbu. Ministerstvo financí se následně ujistí, jestli byly peníze využity v souladu s danými pravidly, a žádost proplatí ze státního rozpočtu. Evropská komise následně proplatí peníze do rozpočtu ministerstva financí.
- Zdroj: ČTK
