Podle bezpečnostního výboru NATO není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. Týká se to i nákupu mobilních radarů pro českou armádu za asi 3,5 miliardy korun z Izraele. Podle výboru Aliance představují bezpečnostní riziko.
Radary chce Česká republika koupit z Izraele od státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů má stát asi 3,5 miliardy korun. Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které už řadu let přesluhují, a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od sto do tří tisíc metrů.
Jenomže Aliance má s jejich zapojením do obraných sil problém. O stanovisku výboru Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB), zodpovědného za nastavení bezpečnostních pravidel systémů NATO, ministerstvo informoval ve čtvrtek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
„Zástupce české strany byl informován, že podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO,“ uvedlo ministerstvo obrany. Důvodem mají být případná bezpečnostní rizika, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy.
Stejné radary přitom využívá také Kanada, které je rovněž členem aliance, ta je ale nevyužívá v rámci systémů NATO.
Ministerstvo dodalo, že protože jde „o obecnější integrační problém“, který řeší více členských států NATO, předseda komise Michael Bauer uložil úkol zjistit a stanovit postup, jak v těchto případech postupovat dál. „Státy NATO totiž ne vždy kupují výzbroj z vlastní produkce,“ poznamenalo ministerstvo obrany.
„Problémy jsou od toho, aby se řešily,“ reagovala na informaci ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO). Slíbila, že osobně „dohlédne na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů“.
Výbor NATO bude podle českého ministerstva hledat řešení problému, protože se týká více členských států Aliance.
Tendr už byl několikrát odložen
Podpis smlouvy o nákupu izraelských radarů byl už několikrát odložen. Když minulý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) odcházel z funkce, zakázku označil za připravenou k uzavření. Jeho nástupkyně Šlechtová ale uzavření tendru odložila. Vadilo jí to, že český kybernetický úřad nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO.
Náčelník generálního štábu Aleš Opata ve středu uvedl, že potíže se zapojením byly odstraněny. Páteční zprávu Opata označil za novou informaci.
Šlechtová nedávno prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. Mluvila v této souvislosti především právě o radarech. Záležitostí se na počátku týdne zabývalo i předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poté řekl, že se domluvil se Šlechtovou na postupu ohledně nákupu.
