Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se domluvil s ministryní obrany Karlou Šlechtovou (za ANO) na postupu v nákupu radarů. Novinářům po jednání řekl, že bude třeba, aby ministryně rozhodla. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu se sešlo na žádost Šlechtové a jejího předchůdce, nynějšího šéfa diplomacie Martina Stropnického (ANO), aby probralo pochybnosti kolem armádních zakázek včetně projektu na nákup nových radarů.
Šlechtová nedávno prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených tendrů závažná pochybení. Obrátila se proto na Vojenskou policii. „Vysvětlili jsme si průběh zakázky a bude potřeba ze strany ministryně rozhodnout o zakázce,“ uvedl Babiš. Dodal, že současné armádní radary jsou staré třicet let a je nutné je vyměnit. Se Šlechtovou se podle jeho slov dohodli na postupu.
Šlechtová podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška předsednictvo Bezpečnostní rady státu seznámila se stavem ochrany českého prostoru. Stávající radary jsou podle ní 15 let po konci životnosti. Dodala, že „detailně informovala“ o zakázce na mobilní radary i o zprávě Vojenského zpravodajství, na jejímž základě se věcí zabývala ministerská inspekce a nyní ji podle ministryně prověřuje pod dozorem státního zastupitelství Vojenská policie.
Podpis smlouvy na radary už se několikrát odkládal
Pochybnosti Šlechtové se týkají nákupu radarů od Izraele za 3,5 miliardy korun či víceúčelových vrtulníků. Obě zakázky připravovala obrana za vedení Stropnického. Potíže podle ministryně jsou i s dalšími tendry. Šlechtová v souvislosti se zakázkami naznačila, že by mohla být souvislost s jejím postupem v otázce zakázek a s novinovými články, které ji kritizovaly. Ministryně zprávy v novinách označila za mediální útok. V souvislosti se sestavováním nové vlády se spekuluje o tom, že Šlechtová v ní nezasedne.
Radary chce Česká republika koupit z Izraele od státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů bude stát asi 3,5 miliardy korun. Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které již řadu let přesluhují, a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů.
Podpis smlouvy byl již několikrát odložen. Když Stropnický odcházel z funkce, zakázku označil za připravenou k uzavření. Šlechtová ale uzavření tendru odložila. Vadilo jí, že český kybernetický úřad nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO.
Nedávno také upozornila, že Národní bezpečnostní úřad přezkoumává bezpečnostní prověrku firmy Retia, která bude v zakázce subdodavatelem. Firma se proti vyjádření ministryně ohradila, informace o „otevřené“ prověrce je podle ní známa dva roky.
