Šlechtová: U zakázky na radary za miliardy korun inspekce zjistila extrémně závažné nálezy

V souvislosti se zakázkou na mobilní radary za několik miliard korun pro českou armádu inspekce ministerstva obrany zjistila „extrémně závažné nálezy“. Uvedla to ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO), která se proto obrátila na Vojenskou policii. Problémy týkající se velkých zakázek podle ní mohou souviset s „mediálními útoky“ proti ní z posledních týdnů. Řekla také, že o svém dalším osudu v čele resortu dosud nejednala s premiérem Babišem, místo toho se sejde s prezidentem Zemanem.

„Máme velmi závažné nálezy ze strany inspekce na radary. Nebudu to specifikovat blíže, ale ty nálezy jsou opravdu extrémně závažné,“ uvedla Šlechtová v rozhovoru pro ČTK. Detaily nechtěla komentovat. Věc podle ní vyšetřuje Vojenská policie. 

Smlouvu na nákup mobilních radarů za 3,5 miliardy korun obrana chystá již několik let. Nahradit mají zastaralé radary sovětské výroby. Ministerstvo obrany je chce koupit od Izraele formou mezivládní dohody.

Smlouva měla být uzavřena již před rokem, dosud se tak ale nestalo. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) podpis smlouvy přenechal Šlechtové. Ta po nástupu do funkce nechala velké zakázky prověřit. U smlouvy na radary uvádí, že nemá jistotu, že je bude možné napojit na systémy NATO.

Záležitost nyní projednává komise složená ze zástupců ministerstva obrany, kybernetického úřadu a izraelské firmy. Výsledky zatím Šlechtová k dispozici nemá, řekla. Již v minulosti naznačila, že v zakázce mohou nastat komplikace, protože by se mohla konat „šetření orgánů činných v trestním řízení“.

„U některých zakázek došlo k pletichám“

Šlechtová nyní řekla, že její inspekce se zabývala několika zakázkami. „Mohu pouze obecně konstatovat, že u některých veřejných zakázek bylo shledáno pochybení. Někde jsou informace takové, že došlo k pletichám ve veřejných zakázkách,“ uvedla. Podotkla, že obrana zadává miliardové zakázky, a není tedy překvapením, že možnost pletich nebo silného lobbingu ze strany dodavatelů nechala zkontrolovat. 

Poznamenala, že její auditoři nalezli určitá pochybení i v marketingovém průzkumu na nákup víceúčelových vrtulníků. Za ně by mohla armáda dát až 13 miliard. „Samozřejmě i toto bylo předáno Vojenské policii,“ dodala. V souvislosti se zakázkou na vrtulníky řekla, že vláda by mohla o způsobu jejího zadání rozhodnout na začátku léta. Zadávací dokumentace je podle ministryně hotova z 85 procent.

Šlechtová poznamenala, že Vojenské policii předala i další případy. „Mohu konstatovat, že ten hon na mě třeba souvisí s mými podáními. Protože těch podání je několik, jsou to významné staré zakázky, není to ani jedna zakázka za mě,“ podotkla.

S Babišem nemluvila, sejde se se Zemanem

Karla Šlechtová o svém dalším osudu v čele ministerstva prý dosud nejednala s premiérem Andrejem Babišem (ANO). O schůzku požádala prezidenta Miloše Zemana, s nímž má blízký vztah a podpořila jej před letošními prezidentskými volbami. Setkání by se mělo podle ní uskutečnit nejdříve na přelomu května a června. 

Šlechtová musela v poslední době vysvětlovat fotografii svého psa na hrobě Neznámého vojína na Vítkově, využívání VIP letištních služeb ve funkci ministryně pro místní rozvoj a zaměstnání bývalého ezoterika Evžena Teršla jako poradce pro oblast IT. Spekuluje se o tom, že Babiš se Šlechtovou do nové vlády nepočítá.

„Vnímám to jako kampaň proti mé osobě. Na ministerstvu obrany jde opravdu o veliké peníze. Když tady nastavujete procesní řízení, nastavujete změny v akvizičním procesu, vyměnil se ministr, náčelník generálního štábu, tak se samozřejmě nabízejí různé spekulace,“ podotkla. 

Lidové noviny, které jsou ve svěřenském fondu Andreje Babiše, v polovině května uvedly, že Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj často využívala VIP služeb na letišti. Stát za to zaplatil přes 300 tisíc korun. Babiš to označil za plýtvání. Šlechtová se brání, že vždy létala ekonomickou třídou. „Opravdu nejsem rozhazovačná. Jedná se o silnou diskreditaci mé osoby. Zatím neznám, co je cílem. Mohou to být různé spekulace,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 2 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 2 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 3 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 4 hhodinami
Načítání...