Rychlejší přesuny a tím i větší akceschopnost bojových jednotek v Evropě. To si slibuje NATO od nového plánu, který schválili ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance. Akceschopnosti armád Aliance by ale měly pomoci i pevnější mosty a méně byrokracie v EU.
Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga bude mít NATO do roku 2020 v případě potřeby do třiceti dní k dispozici třicet mechanizovaných praporů, stejný počet letek a rovněž tři desítky bojových plavidel.
„Nebudou to nové jednotky, ale půjde o zvýšení připravenosti sil, které Aliance již nyní má,“ vysvětlil Stoltenberg s tím, že NATO chce mít stávající síly rychleji připravené k operačnímu nasazení. Plán má označení „čtyři třicítky“.
Bojeschopnosti jednotek NATO v Evropě ale mají pomoci i nevojenské opatření v podobě pevnějších mostů, po kterých je možné přesouvat těžkou vojenskou techniku. Pomoci armádě má i méně byrokracie v Evropské unii. Přesuny vojenských jednotek po Evropě budou v budoucnu rychlejší, hladší a jednodušší, slibuje si Aliance od úzké spolupráce NATO a EU, kteří mají většinu členů společných.
„Vojenská mobilita se netýká jen infrastruktury, ale také odstraňování překážek, jako jsou byrokracie, poplatky a cla. Mělo by být snadné přesunovat síly z Toulouse do Tallinu, pokud to bude potřeba,“ upozornil Stoltenberg.
Oba pakty se už na summitu v roce 2016 ve Varšavě dohodly na spolupráci v řadě konkrétních oblastí. Kromě kooperace třeba v boji s kybernetickými či hybridními hrozbami, nebo při námořních operacích, to už tehdy byla také otázka „vojenské mobility“.
Rychlý přesun potřebují jednotky v Pobaltí
Ta by se podle Stoltenberga nyní měla stát jedním z klíčových prvků společných snah. Je podle něj zásadní, souvisí totiž s případným rychlým posilováním jednotek, které Aliance v posledních letech rozmístila v Pobaltí a jinde na svém východním křídle v reakci na chování Ruska.
„Jednotky můžeme po Evropě snadno přesouvat už nyní, všichni vidíte, že to jde,“ řekl americký ministr obrany James Mattis. Byrokratická národní omezení, která platí v době míru, podle něj v krizi „pravděpodobně“ zmizí. „Chceme, aby se stalo normou, ne jen reakcí na krizovou situaci. Zvýšení vojenské připravenosti je v zásadě výrazem našeho odhodlání podpořit v případě ohrožení spojenecké země,“ dodal.
Alianční ministři obrany také v Bruselu už ve čtvrtek rozhodli o vzniku dvou velitelství odpovědných za přesuny sil přes Atlantik a po Evropě. Evropská unie má svůj vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či do modernizace. Podle generálního tajemníka NATO obě organizace spolupracují v tom, aby takové investice braly v potaz reálné potřeby přesunu aliančního vybavení.
Konkrétní parametry a požadavky už od Stoltenberga dostali šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Donald Tusk. S nimi chce navíc generální tajemník Aliance před summitem NATO příští měsíc podepsat společnou dohodu o další spolupráci.
Členské země NATO musí posílit obranu
V minulosti společně se Spojenými státy generální tajemník NATO vyzýval alianční země, aby více investovaly do obrany a aby ve výdajích plnily cíl v podobě dvou procent HDP.
„Všichni spojenci skončili se škrty. Všichni spojenci zvyšují výdaje na armádu,“ řekl Stoltenberg s tím, že většina členů má plán, jak hranice dvou procent HDP dosáhnout do roku 2024. Dodal také, že výdaje na obranu v rámci celé Aliance rostou čtvrtým rokem v řadě.
Česko podle programového prohlášení vznikající vlády chce výdaje zvyšovat postupně a v roce 2021 chce investovat do obrany 1,4 procenta HDP, nyní je to zhruba jedno procento.
Na summit NATO pojede za Česko prezident Zeman
Příští měsíc je v Bruselu plánován summit Severoatlantické aliance. Česko na něm zastoupí prezident Miloš Zeman, potvrdila po čtvrtečním a pátečním jednání aliančních ministrů obrany česká ministryně Karla Šlechtová.
Letošní summit NATO se uskuteční 11. a 12. července v novém komplexu alianční centrály v Bruselu. Podle dřívějšího vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se Zeman zúčastní summitu první den, tedy 11. července. Prezident už budovu zná, už loni v květnu se šéfové států a vlád zemí aliance právě zde sešli na „minisummitu“ pořádaném při příležitosti převzetí stavby od belgické strany.
Tehdejší setkání ale bylo především příležitostí k prvnímu setkání s novými prezidenty USA a Francie Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem. Trump tehdy na evropské spojence naléhal, aby skutečně začali na svou obranu vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak se v roce 2014 dohodli na summitu ve Walesu.
