Ruský prezident Vladimir Putin besedoval prostřednictvím televizních obrazovek s občany, kteří mu podle Kremlu v minulých dnech zaslali téměř dva miliony dotazů. Tradiční každoroční dialog hlavy státu s veřejností trvá vždy několik hodin a vysílají ho prakticky všechny ruské celostátní televizní stanice. Prezident hovořil o hospodářských úspěších země a „průlomovém“ programu vlády, ale i o problémech země i zapojení ruské armády v Sýrii.
Putin mnoho hodin odpovídal na dotazy Rusů. Řekl jim také, proč vyká Zemanovi
Události ČT: Putin mnoho hodin odpovídal na dotazy Rusů (zdroj: ČT24)
Ruský prezident komentoval i kauzu otráveného ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie. „Skripalovi nebyli otráveni bojovou otravnou látkou, jinak by během minut či vteřin zemřeli,“ řekl Putin. Rusko by podle Putina mělo být připuštěno k vyšetřování.
Putin také mimo jiné divákům sdělil, že Rusko se pohybuje „absolutně správným směrem“, i když připustil, že příznivý hospodářský vývoj nepociťuje nutně každý Rus. Nová vláda se řídí „průlomovým programem“.
„Nastoupili jsme cestu udržitelného hospodářského růstu. Roste průmysl, zemědělství i reálné příjmy obyvatel,“ uvedl v přenosu Putin, přesně měsíc po zahájení svého čtvrtého prezidentského mandátu.
A právě růst hospodářství je podle něj i důvodem sankcí Západu. Rusko je podle něj považováno za hrozbu, protože se stává soupeřem. „Myslím, že takový přístup je chybný. Místo zadržování by bylo lepší nastolit konstruktivní spolupráci, pak by celkový užitek pro globální ekonomiku byl pozitivní,“ řekl Putin.
Oproti minulým letům byl Putin ve studiu jen s dvěma komentátory centrální televize, bez zástupců veřejnosti. Měl zato tentokrát možnost přímo kontaktovat členy vlády nebo gubernátory, aby jim dotazy adresoval nebo je vyzval k okamžité nápravě nedostatků.
Prezident toho využil například po dotazu na zvyšující se ceny benzinu. „To, co se děje, je špatné. Je to důsledek nepřesné regulace v odvětví energetiky,“ řekl Putin a vyzval k reakci ministra energetiky Alexandera Novaka, podle kterého už vláda přijala řadu opatření k zastavení růstu cen.
V novém formátu ale vázla režie, během první hodiny stihl prezident zodpovědět čtyři přímé dotazy. Zapojení ministrů a státních úředníků do besedy, zahlcené často jejich sebechválou a vřelými projevy loajality, připravilo besedu o bezprostřední atmosféru přímého dialogu.
Došlo také na světový fotbalový šampionát, který v Rusku začíná v půlce června. Putin ujistil, že po konci mistrovství budou stadiony pro něj postavené fungovat dál. Podle prezidenta je převezmou regiony, které by měly zajistit, aby sloužily sportovním aktivitám dětí a veřejnosti obecně.
Se státníky si Putin většinou tyká, Zeman je výjimka
Vladimir Putin ve středeční televizní besedě s občany prozradil atmosféru svých osobních kontaktů se zahraničními státníky. S mnohými - například s nejvyššími představiteli Francie, Německa nebo Japonska - si kremelský šéf tyká.
V případě českého prezidenta to ale neplatí. „Miloši Zemanovi vykám,“ svěřil se Putin divákům. „Je přece jen starší než já, myslím, že se chovám správně,“ konstatoval 65letý ruský prezident o vztahu se svým o osm let starším českým protějškem.
S povděkem poznamenal, že v případě anglicky hovořících státníků problém s tykáním a vykáním odpadá. Angličtina oslovení nerozlišuje. Zeman navštívil Putina v Rusku v roce 2015 a loni; oba státníci spolu hovořili i předloni v květnu v Pekingu.
Vladimir Putin odpovídal na dotazy ruských občanů (zdroj: ČT24)
Rusy letos trápí nedostatek léků či drahé hypotéky
Rusové se v dotazech na prezidenta většinou nezabývají vysokou politikou. Letos je podle pracovníků prezidentské kanceláře tíží kromě drahého benzinu hlavně nedostatek léků, špatná péče o invalidy nebo vysoké splátky hypoték.
Složení vlády je podle Putina optimální. „Rozvojový plán, o němž jsme v minulých letech diskutovali, připravila dřívější vláda během uplynulého půldruhého roku. Jsem si jist, že kdybychom vládu stoprocentně obměnili a přivedli úplně nové lidi, ztratili bychom dva roky, které nemáme. Bylo zároveň nutné udržet ty, jejichž rozhodování přineslo zemi pokrok. Myslím, že jsme sestavili optimální složení vlády pro dnešní den,“ řekl.
V záplavě požadavků a stížností se ale objevovaly i dotazy na možný Putinův summit s Donaldem Trumpem nebo na vleklý konflikt na východě Ukrajiny.
Otázkami se ještě před čtvrteční akcí probíraly týmy vládních úředníků, podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova se „nejkřiklavější stížnosti řešily okamžitě“.
Putin kritizoval vysílání opozičního rádia, doporučil „filtraci“
Ruský vůdce Vladimir Putin se také kriticky zmínil o vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy, považované za jedno z nejvýznamnějších opozičních médií v zemi. Vysílání, ostře kritické vůči Kremlu, je podle ruského prezidenta zapotřebí „filtrovat“. Co se za výhrůžným výrazem skrývá, kremelský šéf neupřesnil.
Postavení Echa Moskvy ve spektru ruských médií mnozí analytici považují za kuriózní, protože provoz redakce, jejíž členové byli nejednou kvůli svým postojům terčem fyzických útoků a vyhrožování, financuje mocná plynárenská společnost Gazprom ovládaná státem. Kreml má tak všechny možnosti redakční politiku změnit nebo dosadit nové vedení výměnou za nesmlouvavého kritika režimu Alexeje Venědiktova.
Putin v televizní besedě řekl, že o financování Echa Moskvy nic neví. Rozpočet mu prý předkládají, doklady o financování nikoli. „Dříve to tak nebylo, teď mi to ale neukazují, nic o tom nevím,“ prohlásil prezident. Komentář doplnil poznámkou, že šířené informace je třeba filtrovat.
Podle Venědiktova, který se s Putinem osobně zná, žádná obsahová filtrace vysílání není možná. „Budu se snažit, aby mi to prezident objasnil. Pokud vím, Echo Moskvy zákony ani ústavu neporušuje. Veškeré jiné pokusy o filtraci by byly cenzurou, která je v Rusku zakázána,“ řekl šéfredaktor agentuře TASS.
„Řekne-li mi prezident nebo jiný posluchač, že je něco v nepořádku, pozorně se na to podívám. Ale myslím, že prezident měl na mysli příkrost některých našich hostů a komentátorů,“ dodal novinář. Venědiktov už v minulosti několikrát potvrdil, že zdrojem financování Echa Moskvy je státní společnost Gazprom. Vyloučil ale, že by se vměšovala do obsahu vysílání.
Nasazení ruské armády v Sýrii je unikátní příležitost
Putin se věnoval také tématu syrského konfliktu. Podle ruského prezidenta je nasazení ruské armády na bojišti v Sýrii unikátní příležitostí prověřit stav ruských ozbrojených sil. Jde podle něj o významnou misi, která ruským zájmům prospěla. Střelnicí pro testy ruských zbraní ale Sýrie nebyla, upozornil prezident.
Ruská armáda operuje v Sýrii od září 2015, kdy armáda v blízkovýchodní zemi zahájila letecké operace. V Sýrii má Rusko podle různých odhadů čtyři tisíce až deset tisíc vojáků, podle loňské zprávy ruského ministerstva obrany v Sýrii zahynulo asi 40 ruských vojáků.
Podle Putina přítomnost ruských vojsk přispěla ke stabilizaci v Sýrii, syrská armáda teď kontroluje území s více než 90 procenty obyvatel země. „Nyní přišel čas na urovnání krize politickými prostředky,“ řekl.
Prezident ale přímo neodpověděl na dotaz diváků, kdy ruští vojáci ze Sýrie odejdou. „Nejde jen o vojáky, ale o dvě ruské základny Hmímím a Tartús. Naši vojáci jsou tam proto, aby chránili zájmy Ruska v tomto významném regionu. Budou tam do té doby, dokud je to pro Rusko výhodné,“ prohlásil Putin.
Odchod z těchto základen Rusko podle kremelského šéfa zatím neplánuje, ale v případě nutnosti Moskva prý může rychle vojáky odvolat. „Zatím jsou tam ale potřební,“ konstatoval ruský prezident.
Třetí světová válka? Je nutné nedělat uspěchané kroky
Putin se vyjádřil také k tématu třetí světové války. „Přesvědčení, že třetí světová válka by znamenala konec civilizace, by nás mělo odradit od extrémních kroků na mezinárodní scéně, které jsou pro moderní civilizaci vysoce nebezpečné,“ uvedl ruský vůdce.
Podle něj hrozba vzájemného zničení vždy odrazovala hráče na mezinárodním kolbišti a hlavně vojenské mocnosti, aby podnikaly uspěchané kroky, a nutila je respektovat se navzájem. „Ústup USA od smlouvy o protiraketové obraně je pokusem porušit tuto strategickou paritu, ale my na to odpovíme,“ dodal ruský prezident.
Putin, který se poprvé stal prezidentem v roce 2000 a jehož nynější mandát vyprší v roce 2024, beseduje přes televizní obrazovku s občany už posedmnácté. Kreml přikládá této formě propagace hlavy státu velký význam, podle mluvčího Peskova jde „ve smyslu obsahovém i technickém o světový unikát“.
Putinova televizní prezentace měla jako každoročně i osobní rozměr. Prezident se divákům svěřil, že si nevybírá svého konkrétního nástupce, „rozhodne o něm ruský lid“.