Svět se mění a mění se i bezpečnostní hrozby, na které se NATO musí připravit. Aliance si to podle děkana prestižní vojenské školy NATO defence college v Římě Františka Mičánka uvědomila po anexi Krymu Ruskem a podporou separatistů na Ukrajině. Rusko představuje pro NATO hrozbu kvůli ideologii, kterou představuje.
Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba
„Tím největším rizikem pro NATO je dnes Rusko, ne jako stát, ale ideologie a vládnoucí garnitura v Rusku,“ uvedl ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 František Mičánek.
Hrozbou číslo dvě je podle Mičánka pro státy NATO severní Afrika a Blízký východ. „Existence nestabilních států, radikálních extremistických ideologií, které končí ve vlnách terorismu a v nekontrolované migraci, kterou Evropa trpí,“ dodal děkan.
A právě Rusko podle Mičánka stálo za „vystřízlivěním“ NATO o bezpečnostní situaci ve světě. „Po anexi Krymu a vytvoření jakési autonomní oblasti na Ukrajině, které udržuje mimo vliv ukrajinské vlády i působení Ruska v syrském konfliktu, to jsou hlavní prvky, které donutily přemýšlet stratégy aliance a víceméně zahájit jednání o tom, zda stávající struktura vyhovuje výzvám 21. století,“ potvrdil Mičánek.
A odmítl, že by aliance dělala z Ruska většího strašáka, než ve skutečnosti je. „Rusko nás dokázalo nepříjemně překvapit. Ukolébáni tím, že svět je v rovnováze a Rusko je předvídatelné, najednou jsme zjistili že moc předvídatelné není. Tím způsobem, jak začalo vést konflikt, ať už s použitím zelených mužíčků, informační války, s vedením propagandy a kybernetických útoků, musí aliance udělat takové kroky, aby tím už příště překvapena nebyla. Myslím, že ty kroky, které se připravují pro letošní summit v Bruselu, jdou tím správným směrem,“ je přesvědčen Mičánek.
Tím klíčovým je americký plán 30 30 30 30, tedy třicet pozemních praporů, leteckých perutí a lodí, které by byly připraveny k nasazení kdekoliv na území aliance během třiceti dnů. Ten projednávají ministři obrany členských zemí aliance.
„Samozřejmě není to žádná krátká doba, ale je třeba vzít v úvahu, jak se oproti minulosti změnily schopnosti získávat informace ze satelitů, z prostředků vzdušného průzkumu a dalších zdrojů. Tedy žádná země není dnes schopná provést překvapivý úder tak, aniž by se to její protivník dostatečně včas nedozvěděl,“ odvětil Mičánek na otázku, zda měsíc na reakci při útoku protivníka není dlouhá doba.
Podle něj jde o to, v případě útoku zachytit první nápor a poté s posílenou obranou přejít do protiútoku. „Třicet dnů je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ dodal.
Současně vyjádřil pochybnostmi nad hrozbou napadení pobaltských republik ruským sousedem. „Samozřejmě byly zpracovány různé scénáře, které počítaly s možnou invazí Ruska. Tady je nutné se ptát, co by tím Rusko získalo,“ uvedl Mičánek v České televizi.
Gruzie i Ukrajina obdržely od NATO pozvánku
„U pobaltských zemí jsou připraveny ozbrojené síly pobaltských republik, případně Polska, v těchto zemích jsou umístěny i mnohonárodnostní prapory, které by vytvořily ve spolupráci s národními ozbrojenými silami jakousi první hráz,“ nastínil přece jen představu o možném scénáři takové vojenské akce.
A při ní by mohli být platní i muži a ženy v české vojenské uniformě. „Mohli bychom se podílet na podpoře a na působení mnohonárodních praporů, které v těchto zemích jsou umístěny,“ dodal.
Nevyhnul se ani otázce, co by znamenal požadavek komunistů na podporu vlády, aby se česká armáda neúčastnila zahraničních misí NATO.
„Pokud bychom si vybírali jenom to, co je pro nás výhodnější, to nedělá dobrého partnera partnerem, zkrátka česká armáda by měla být zastoupena tam, kde aliance potřebuje a kde máme odpovídající prostředky k tomu, abychom je mohli použít,“ je přesvědčen Mičánek.
Podle něj není vyloučeno ani to, že by se aliance mohla rozšířit o Gruzii i Ukrajinu. „NATO nabídlo možnost členství jak Ukrajině, tak Gruzii. Ta je ve schopnosti plnit přístupová kritéria aliance dál než Ukrajina. Jedním z požadavků je stabilita vlády, ekonomická stabilita, žádné území spory, jasná legislativní pravidla. Na Ukrajině se děje příliš mnoho věcí, které nejsou tak, jak si NATO představuje svého budoucího člena v několika dalších letech,“ dodal však Mičánek.