Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba

Nahrávám video
Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba
Zdroj: ČT24

Svět se mění a mění se i bezpečnostní hrozby, na které se NATO musí připravit. Aliance si to podle děkana prestižní vojenské školy NATO defence college v Římě Františka Mičánka uvědomila po anexi Krymu Ruskem a podporou separatistů na Ukrajině. Rusko představuje pro NATO hrozbu kvůli ideologii, kterou představuje.

„Tím největším rizikem pro NATO je dnes Rusko, ne jako stát, ale ideologie a vládnoucí garnitura v Rusku,“ uvedl ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 František Mičánek.

Hrozbou číslo dvě je podle Mičánka pro státy NATO severní Afrika a Blízký východ. „Existence nestabilních států, radikálních extremistických ideologií, které končí ve vlnách terorismu a v nekontrolované migraci, kterou Evropa trpí,“ dodal děkan.

A právě Rusko podle Mičánka stálo za „vystřízlivěním“ NATO o bezpečnostní situaci ve světě. „Po anexi Krymu a vytvoření jakési autonomní oblasti na Ukrajině, které udržuje mimo vliv ukrajinské vlády i působení Ruska v syrském konfliktu, to jsou hlavní prvky, které donutily přemýšlet stratégy aliance a víceméně zahájit jednání o tom, zda stávající struktura vyhovuje výzvám 21. století,“ potvrdil Mičánek.

A odmítl, že by aliance dělala z Ruska většího strašáka, než ve skutečnosti je. „Rusko nás dokázalo nepříjemně překvapit. Ukolébáni tím, že svět je v rovnováze a Rusko je předvídatelné, najednou jsme zjistili že moc předvídatelné není. Tím způsobem, jak začalo vést konflikt, ať už s použitím zelených mužíčků, informační války, s vedením propagandy a kybernetických útoků, musí aliance udělat takové kroky, aby tím už příště překvapena nebyla. Myslím, že ty kroky, které se připravují pro letošní summit v Bruselu, jdou tím správným směrem,“ je přesvědčen Mičánek.

Tím klíčovým je americký plán 30 30 30 30, tedy třicet pozemních praporů, leteckých perutí a lodí, které by byly připraveny k nasazení kdekoliv na území aliance během třiceti dnů. Ten projednávají ministři obrany členských zemí aliance.

„Samozřejmě není to žádná krátká doba, ale je třeba vzít v úvahu, jak se oproti minulosti změnily schopnosti získávat informace ze satelitů, z prostředků vzdušného průzkumu a dalších zdrojů. Tedy žádná země není dnes schopná provést překvapivý úder tak, aniž by se to její protivník dostatečně včas nedozvěděl,“ odvětil Mičánek na otázku, zda měsíc na reakci při útoku protivníka není dlouhá doba.

Podle něj jde o to, v případě útoku zachytit první nápor a poté s posílenou obranou přejít do protiútoku. „Třicet dnů je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ dodal.

Současně vyjádřil pochybnostmi nad hrozbou napadení pobaltských republik ruským sousedem. „Samozřejmě byly zpracovány různé scénáře, které počítaly s možnou invazí Ruska. Tady je nutné se ptát, co by tím Rusko získalo,“ uvedl Mičánek v České televizi.

Gruzie i Ukrajina obdržely od NATO pozvánku

„U pobaltských zemí jsou připraveny ozbrojené síly pobaltských republik, případně Polska, v těchto zemích jsou umístěny i mnohonárodnostní prapory, které by vytvořily ve spolupráci s národními ozbrojenými silami jakousi první hráz,“ nastínil přece jen představu o možném scénáři takové vojenské akce.

A při ní by mohli být platní i muži a ženy v české vojenské uniformě. „Mohli bychom se podílet na podpoře a na působení mnohonárodních praporů, které v těchto zemích jsou umístěny,“ dodal.

Nevyhnul se ani otázce, co by znamenal požadavek komunistů na podporu vlády, aby se česká armáda neúčastnila zahraničních misí NATO.

„Pokud bychom si vybírali jenom to, co je pro nás výhodnější, to nedělá dobrého partnera partnerem, zkrátka česká armáda by měla být zastoupena tam, kde aliance potřebuje a kde máme odpovídající prostředky k tomu, abychom je mohli použít,“ je přesvědčen Mičánek.

Podle něj není vyloučeno ani to, že by se aliance mohla rozšířit o Gruzii i Ukrajinu. „NATO nabídlo možnost členství jak Ukrajině, tak Gruzii. Ta je ve schopnosti plnit přístupová kritéria aliance dál než Ukrajina. Jedním z požadavků je stabilita vlády, ekonomická stabilita, žádné území spory, jasná legislativní pravidla. Na Ukrajině se děje příliš mnoho věcí, které nejsou tak, jak si NATO představuje svého budoucího člena v několika dalších letech,“ dodal však Mičánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...