Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba

26 minut
Děkan univerzity NATO: Rusko je pro alianci největší hrozba
Zdroj: ČT24

Svět se mění a mění se i bezpečnostní hrozby, na které se NATO musí připravit. Aliance si to podle děkana prestižní vojenské školy NATO defence college v Římě Františka Mičánka uvědomila po anexi Krymu Ruskem a podporou separatistů na Ukrajině. Rusko představuje pro NATO hrozbu kvůli ideologii, kterou představuje.

„Tím největším rizikem pro NATO je dnes Rusko, ne jako stát, ale ideologie a vládnoucí garnitura v Rusku,“ uvedl ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 František Mičánek.

Hrozbou číslo dvě je podle Mičánka pro státy NATO severní Afrika a Blízký východ. „Existence nestabilních států, radikálních extremistických ideologií, které končí ve vlnách terorismu a v nekontrolované migraci, kterou Evropa trpí,“ dodal děkan.

A právě Rusko podle Mičánka stálo za „vystřízlivěním“ NATO o bezpečnostní situaci ve světě. „Po anexi Krymu a vytvoření jakési autonomní oblasti na Ukrajině, které udržuje mimo vliv ukrajinské vlády i působení Ruska v syrském konfliktu, to jsou hlavní prvky, které donutily přemýšlet stratégy aliance a víceméně zahájit jednání o tom, zda stávající struktura vyhovuje výzvám 21. století,“ potvrdil Mičánek.

A odmítl, že by aliance dělala z Ruska většího strašáka, než ve skutečnosti je. „Rusko nás dokázalo nepříjemně překvapit. Ukolébáni tím, že svět je v rovnováze a Rusko je předvídatelné, najednou jsme zjistili že moc předvídatelné není. Tím způsobem, jak začalo vést konflikt, ať už s použitím zelených mužíčků, informační války, s vedením propagandy a kybernetických útoků, musí aliance udělat takové kroky, aby tím už příště překvapena nebyla. Myslím, že ty kroky, které se připravují pro letošní summit v Bruselu, jdou tím správným směrem,“ je přesvědčen Mičánek.

Tím klíčovým je americký plán 30 30 30 30, tedy třicet pozemních praporů, leteckých perutí a lodí, které by byly připraveny k nasazení kdekoliv na území aliance během třiceti dnů. Ten projednávají ministři obrany členských zemí aliance.

„Samozřejmě není to žádná krátká doba, ale je třeba vzít v úvahu, jak se oproti minulosti změnily schopnosti získávat informace ze satelitů, z prostředků vzdušného průzkumu a dalších zdrojů. Tedy žádná země není dnes schopná provést překvapivý úder tak, aniž by se to její protivník dostatečně včas nedozvěděl,“ odvětil Mičánek na otázku, zda měsíc na reakci při útoku protivníka není dlouhá doba.

Podle něj jde o to, v případě útoku zachytit první nápor a poté s posílenou obranou přejít do protiútoku. „Třicet dnů je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ dodal.

Současně vyjádřil pochybnostmi nad hrozbou napadení pobaltských republik ruským sousedem. „Samozřejmě byly zpracovány různé scénáře, které počítaly s možnou invazí Ruska. Tady je nutné se ptát, co by tím Rusko získalo,“ uvedl Mičánek v České televizi.

Gruzie i Ukrajina obdržely od NATO pozvánku

„U pobaltských zemí jsou připraveny ozbrojené síly pobaltských republik, případně Polska, v těchto zemích jsou umístěny i mnohonárodnostní prapory, které by vytvořily ve spolupráci s národními ozbrojenými silami jakousi první hráz,“ nastínil přece jen představu o možném scénáři takové vojenské akce.

A při ní by mohli být platní i muži a ženy v české vojenské uniformě. „Mohli bychom se podílet na podpoře a na působení mnohonárodních praporů, které v těchto zemích jsou umístěny,“ dodal.

Nevyhnul se ani otázce, co by znamenal požadavek komunistů na podporu vlády, aby se česká armáda neúčastnila zahraničních misí NATO.

„Pokud bychom si vybírali jenom to, co je pro nás výhodnější, to nedělá dobrého partnera partnerem, zkrátka česká armáda by měla být zastoupena tam, kde aliance potřebuje a kde máme odpovídající prostředky k tomu, abychom je mohli použít,“ je přesvědčen Mičánek.

Podle něj není vyloučeno ani to, že by se aliance mohla rozšířit o Gruzii i Ukrajinu. „NATO nabídlo možnost členství jak Ukrajině, tak Gruzii. Ta je ve schopnosti plnit přístupová kritéria aliance dál než Ukrajina. Jedním z požadavků je stabilita vlády, ekonomická stabilita, žádné území spory, jasná legislativní pravidla. Na Ukrajině se děje příliš mnoho věcí, které nejsou tak, jak si NATO představuje svého budoucího člena v několika dalších letech,“ dodal však Mičánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 19 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...