Praha – Česká republika by měla uvažovat o nákupu nových stíhaček poté, co vyprší smlouva na pronájem letounů JAS-39 Gripen. V České televizi to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Do budoucnosti by se podle něj měla Česká republika zároveň zaměřit na protivzdušnou obranu ve spolupráci se Slovenskem či Maďarskem. Dnes by o těchto otázkách měla jednat bezpečnostní rada státu.
Po roce 2015 končí České republice pronájem stíhaček JAS-39 Gripen a stále není jisté, jak si svůj vzdušný prostor bude poté zajišťovat. Odborníci se spíše kloní k názoru, že by Česká republika měla vlastní stíhačky nakoupit. Zda by se jednalo o gripeny či jiné letouny, není zatím jasné. Každá varianta by měla svá úskalí. „Gripen je v současnosti relativně levné letadlo, má ale svá omezení. Česká armáda má personál, který může zabezpečovat provoz těchto letadel bez dalších nákladů na výcvik,“ podotkl Šedivý.
Při používání gripenů se objevily problémy nečekaného charakteru. Piloti například nedokázali letadla natankovat za letu či je použít na vojenské mise v Libyi. To je nicméně podle Šedivého způsobeno tím, že stíhačky jsou uzpůsobeny k obraně našeho území. „Ta letadla nebyla určena k použití mimo Českou republiku, proto ani takový výcvik nebyl prováděn,“ dodal.
Nákup letadel závisí na finančních možnostech
Zda se situace změní v případě, že dojde k pronájmu či nákupů nových letounů, záleží především na penězích. „Jestli budeme mít neomezené množství miliard, tak pak si můžeme dovolit koupit letadla, která budou mít víceúčelové využití,“ míní bývalý náčelník. Pokud by tedy současné gripeny mohly být používány na zahraničních misích, jejich cena by se zvedla podle Šedivého z dvaceti miliard korun o padesát procent.
Další nabízenou možností je sdílet protivzdušnou obranu se Slovenskem či dalšími státy. „Téma není vyřešeno zejména politicky. Myslím, že by bylo velmi účelné, aby Česká republika se Slovenskem a popřípadě Maďarskem soustředily své síly a vytvořily jednotný prostor,“ dodal Šedivý. To by podle něj bylo mnohem efektivnější než jednotlivé státní projekty zavádění nadzvukových letadel. „Do budoucna bychom měli tímto směrem postupovat. Jsme poměrně malé státy s finančními limity a myslím, že bychom měli k takovým krokům přistoupit,“ uzavřel.
