Cenový strop na energie bude mezi šesti a deseti korunami za kilowatthodinu, plánuje vláda

Nahrávám video

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) České televizi potvrdil, že vláda plánuje stanovit cenový strop na energie v rozmezí šest až deset korun za kilowatthodinu. Domácnosti, které jsou teď odkázané jen na tržní ceny elektřiny, by tak ušetřily i desítky tisíc korun za rok. Opatření má výrazně pomoct i podnikatelům. Státní rozpočet by taková podpora mohla stát až sto miliard korun. Podobu zastropování cen i zavedení daně z mimořádných zisků, kterou chce vláda pro tuto pomoc využít, projedná sněmovna ve stavu legislativní nouze v pátek 16. září.

Podoba pomoci bude záležet také na výsledku pátečního zasedání unijních ministrů energetiky, který Česko jako předsedající země EU svolalo do Bruselu. „Výše zastropování bude předmětem dalších jednání v návaznosti na to, co se nám podaří nebo nepodaří prosadit v Bruselu. Je to v rozmezí šesti až deseti korun a uvidíme, jestli toto rozmezí zůstane zachováno,“ řekl Síkela. 

Podle poradce premiéra Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, se jako nejdiskutovanější varianta zatím jeví částka sedm nebo osm korun za kilowatthodinu. „To by znamenalo, že u standardní spotřeby domácnosti kolem tří megawatthodin za rok by se jednalo o měsíční platbu kolem dvou tisíc korun,“ tvrdí Křeček.

„Klient bude platit do této hranice a cokoliv, co bude nad, zaplatí nebo zadotuje stát,“ vysvětluje fungování stropu energetický analytik Jan Béreš.

Úleva domácnostem bez fixních cen

Například senioři žijící v jednopokojovém bytě, kteří na energiích šetří, mohou spotřebovat i méně než jednu megawatthodinu za rok. Zatímco loni platili ročně ani ne šest tisíc korun, pokud byli odkázáni na aktuální burzovní ceny, platili by asi 16 tisíc korun. Pokud by vláda zavedla cenový strop, uspořili by dva až šest tisíc korun.

Možná podoba pomoci při zastropování cen energií
Zdroj: ČT24

Rodina v domě s tepelným čerpadlem a vyhřívaným bazénem už ale zaplatí za elektřinu z burzy pětkrát více než loni, a to skoro 250 tisíc. Při nejštědřejší státní podpoře by klesly náklady o víc než 115 tisíc. Při stropu deseti korun za kilowatthodinu by to bylo 38 tisíc.

Možná podoba pomoci při zastropování cen energií
Zdroj: ČT24

Domácnostem s fixací potíže nehrozí

Nejvýrazněji by tato forma pomoci ulevila domácnostem, které teď nemají zafixované ceny. „Jsou domácnosti, které si včas zasmluvnily dodavatele a mají cenu ještě třeba na další dva roky dobře nastavenou, takže tam žádné zruinování nehrozí. Horší to bude u těch, kteří spekulovali a nezajistili si včas nějakou garantovanou cenu u stabilního dodavatele, tam se můžeme bavit i o několikanásobcích fakturace,“ varuje Béreš.

Standardně teď energetické společnosti mají v nabídkách pro běžnou domácnost ceny pohybující se nad hranicí 26 tisíc korun za rok. Záleží na tarifu a délce fixace. Velká část dodavatelů ale takové smlouvy momentálně novým zákazníkům ani nenabídne.

Aktuální nabídky dodavatelů
Zdroj: ČT24

„Po výrazném nárůstu cen, které nastaly v minulých týdnech, řada dodavatelů zastavila své akvizice pro zákazníky, kteří chtějí přejít od jiných dodavatelů. V podstatě jde o to, že vyčkávají, jak situace dopadne. Ceníky, které můžeme na trhu najít, jsou u řady dodavatelů spotové, to znamená, odvíjejí se od aktuální ceny na trhu,“ vysvětluje ředitel divize energií portálu Srovnejto.cz Aleš Fojtík.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou u státní pomoci nejspíš platit jiné parametry pro domácnosti, pro firmy a veřejné instituce.  

Zdroje ze speciální daně

Stanovení maximálních cen energií může podle informací ČT přijít státní rozpočet na více než sto miliard korun. Vláda chce většinu peněz získat zavedením daně z mimořádných zisků a díky vysoké dividendě z ČEZu. Právě na novém zdanění energetických firem a bank se včera večer koalice definitivně dohodla. O taxe pro rafinérie bude kabinet ještě jednat. 

„Politická dohoda na dani z mimořádných zisků je. Příští týden bychom měli dofinalizovat parametry. K tomu ještě přidáme výnos z dividendy ČEZu, která bude v příštích třech letech velmi vysoká,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle propočtů skupiny NERV by mohl stát na mimořádné dani pro energetické firmy získat v příštím roce při šedesátiprocentní sazbě až 40 miliard korun, banky by pak mohly zaplatit skoro šedesát miliard. Definitivní čísla ale představí kabinet až příští týden.

Koalice chce využít na zastropování cen energií celý výnos daně. Opoziční hnutí ANO i SPD program mimořádné schůze, kde se má opatření schvalovat, podpoří. Zároveň ale budou předkládat své návrhy. „Navrhujeme zastropování na tisíc pět set korun za kilowatt,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Pokud Fialův kabinet zastropování cen energií prosadí, pak od 1. ledna podle ministra financí sníží nebo zruší plánované dotace domácnostem přes úsporný tarif.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 28 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.