Čekal jsem, že to bude horší, říká ministr Vojtěch o e-neschopenkách. Digitalizace má pokračovat

Nahrávám video

Stát chce lepší kontrolu a digitalizaci, ale někteří lékaři bojují s novými elektronickými neschopenkami. Jejich zpracování je podle nich zdlouhavé. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je na hodnocení nového systému příliš brzy. „Ale musím říct, že možná jsem čekal, že to bude horší, byť ty problémy asi existují,“ uvedl v Interview ČT24. Digitalizace zdravotnictví bude podle něj pokračovat.

Někteří lékaři zavedení elektronických neschopenek vítají, jiné ho hodnotí jako nedotažené. Elektronické neschopenky musí doktoři vystavovat od začátku roku, někteří ale zaznamenali výpadky. Podle jiných zpracování e-neschopenek trvá příliš dlouho a brzdí jejich praxi. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který nový systém hodnotil v Interview ČT24, zdůraznil, že projekt spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, protože se týká nemocenské. „Není to projekt ministerstva zdravotnictví jako třeba eRecepty,“ upozornil Vojtěch s tím, že na funkčnost systému proto ministerstvo zdravotnictví nemá přímý vliv.

Ministr kritizuje krátkou testovací dobu

Projekt se však jeho resortu úzce dotýká. „Logicky se o to zajímám, ptám se lékařů, ptám se i v nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví,“ pokračuje ministr.

Názory jsou podle něj rozporuplné. „Někteří říkají, že ten systém funguje velmi dobře, mají pozitivní zkušenost, nemají v praxi nějaké problémy. Pak ale slyším i v médiích zprávy od některých praktických lékařů, že je to zdlouhavé,“ uvedl Adam Vojtěch.

Na celkové hodnocení je podle něj zatím příliš brzy. „Je to zatím poměrně krátká doba, ale musím říct, že možná jsem čekal, že to bude horší, byť ty problémy asi existují,“ připustil. „Zatím se zdá, že ten systém funguje, jak to vidím z praxe, jak se bavím s lékaři, ale slyším i negativní zprávy.“

Kritika podle něj může směřovat na poměrně krátkou dobu testovacího provozu elektronických neschopenek. „Je pravdou, a to jsem říkal už před spuštěním, mám pocit, že to testování e-neschopenky bylo asi měsíční, a to nebyla příliš dlouhá doba,“ komentuje ministr.

Lékaři by proto měli být v prvních měsících po spuštění e-neschopenek hájeni před sankcemi, navrhuje Vojtěch. Podle něj by to mělo pomoct ke snadnějšímu rozjezdu novinky. V budoucnu bude žádat od ministerstva práce a sociálních věcí vyhodnocení funkčnosti nového projektu. 

Digitalizace státní zprávy, včetně oblasti zdravotnictví, podle něj musí pokračovat. Jako pozitivní příklad připomíná zavedení elektronických receptů. „Myslím, že eRecpety ukazují to, že to stát zvládá. Přestože ze začátku také byly různé názory, jak nebude ten sytém fungovat, tak dneska máme dva roky eReceptů,“ říká Vojtěch.

Digitalizace pokračuje

„Milion receptů měsíčně se předepisuje, ten systém funguje a všichni si na něj zvykli, pacienti i lékaři, takže já věřím tomu, že to bude stejné s e-neschopenkami, jsou to ty porodní bolesti, ale nakonec, doufám a věřím tomu, že ten systém fungovat bude,“ pokračuje ministr.

V budoucnosti čekají zdravotnictví další zásadní změny. „Připravujeme velký nový zákon o elektronizaci zdravotnictví, což bude skutečně revoluční věc, kdy chceme nejenom sdílet data o předepsaných lécích jako u eReceptu, ale obecně sdílet zdravotnickou dokumentaci, data o pacientech, protože víme, že dnes to zkrátka nefunguje,“ kritizuje Vojtěch. 

Nemocní navštěvují řadu lékařů, kteří však navzájem nemají žádný přehled o tom, jaká různá vyšetření už pacient absolvoval, zmiňuje Vojtěch nedostatky současného stavu. Nový systém podle něj přinese další benefity. „Pacienti budou mít také přístup do své zdravotnické dokumentace,“ slibuje.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Interview ČT24 dále komentoval administrativu v ordinacích, personální situaci v nemocnicích, rizika českého zdravotnictví nebo dostupnost léků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 41 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.