Výrazné zvýšení autorských poplatků nejspíše nenastane. Poslanci schválili novelu autorského zákona, ovšem omezili růst poplatků pouze na míru odpovídající inflaci. Výrazně nevzrostou ani poplatky z půjčování knih či kopírování. Ačkoli novelu připravilo ministerstvo kultury, je ministr Daniel Herman s provedenými změnami spokojen. Také největší kolektivní správce OSA dal najevo, že se se schválenou podobou zvyšování pouze o inflaci smíří.
Autorské svazy loni ohlásily výrazné zvýšení poplatků za veřejnou produkci. Chtěly je zvýšit až o polovinu. Nakonec ale zůstane takřka vše při starém. Poslanci totiž schválili vládní novelu autorského zákona ve variantě, která by neměla skokový nárůst umožnit. Poplatky by se tak měly průběžně zvyšovat jen o inflaci, a pokud by autorské svazy žádaly více, muselo by s tím předem souhlasit ministerstvo kultury.
Návrh poslance Radka Vondráčka (ANO) předpokládá, že ministerstvo by se zvýšením poplatků nad inflaci nesouhlasilo, pokud by žádost nevycházela z „objektivních a nediskriminačních kritérií“. Případný nárůst by i se souhlasem ministerstva mohl skončit u soudu, pokud by uživatel se zdražením nesouhlasil a s kolektivním správcem se na cenách nedohodl.
Další pozměňovací návrh, který předložil poslanec Petr Gazdík (STAN), navíc omezuje růst poplatků schválených ministerstvem nanejvýš na trojnásobek průměrné inflace za předcházející tři roky. Výraznější zdražení by vyžadovalo souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Ministrovi se zákon změnil, přesto je spokojen
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) změny podpořil a s výsledkem je spokojen. Potěšilo ho, že ve výsledné podobě má vliv na zvyšování autorských poplatků, a zdůraznil, že jeho úřad by teď neschválil zvýšení poplatků o 50 procent, jak autorské svazy chtěly. „Je tady supervize státu, což je, myslím, v tomto případě důležité a já to pokládám za pozitivní,“ uvedl ministr.
S výsledkem se zřejmě smíří i autorské svazy. Roman Strejček, jenž je předsedou představenstva největšího z kolektivních správců práv, Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním (OSA), má výhrady. Míní však, že mohlo jednání ve sněmovně skončit hůře. „Z návrhů, které tam byly, považuji toto za nejvyváženější,“ podotkl. Dodal, že věří tomu, že by se případné zvýšení poplatků nad inflaci podařilo prosadit, „pokud by kolektivní správci přišli s pádnými argumenty“.
Kritičtěji reagoval Svazu autorů a interpretů. „Novela autorského zákona má tendenci vracet nás zpět do socialismu. Najednou má v našem případě určovat stát, za jaké ceny mohou autoři, interpreti a výrobci hudebních nosičů nabízet svoji práci nebo své dílo,“ řekl předseda Svazu Jiří Vondráček s tím, že poslanci jen chránili restaurace a hotely před autory a interprety.
Autoři za půjčení jejich knih víc nedostanou
Poslanci nepřijali ani další kontroverzní návrhy. V zákoně tak není zvýšení autorských poplatků za půjčování knih ani zavedení paušálů za používání kopírovacích strojů ve veřejně přístupných rozmnožovnách.
Zvýšení poplatků za půjčení knihy z 50 haléřů na dvě koruny i měsíční poplatky za veřejně přístupné kopírovací přístroje navrhl sněmovní kulturní výbor. Podle poslance ČSSD Františka Adámka bylo třeba zamezit zavedení poplatků za používání kopírek a zvýšení poplatků za půjčování knih, protože by to lidi odrazovalo od návštěv knihoven.
Opoziční ODS se k zákonu stavěla zdrženlivě, její poslanci jej považují za špatně připravený. Většina z nich se proto při závěrečném hlasování zdržela. „Množství pozměňovacích návrhů, z nichž některé byly dost zlobované, svědčí o tom, že novela byla špatně připravená. Nechtěli jsme riskovat, že by do zákona prošly záležitosti, které by příliš pomohly kolektivním správcům,“ řekl poslanec Simeon Karamazov (ODS).
Zákon bude přehlednější
Novela autorského zákona má podle ministerstva zpřehlednit a zpřesnit nynější úpravy kolektivní správy. Hermanův úřad očekává, že bude snadnější ohlásit živou hudební produkci, otevře se možnost pro zjednodušené licencování, a tím lepší přístup ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství pro jeho využívání v digitálním prostředí.
Sněmovna do normy prosadila úlevy pro hudební produkce, na nichž by byly provozovány pouze tradiční lidové skladby bez známého autora. Pořadatelé by je nemuseli správcům autorských práv vůbec ohlašovat.
- OSA zastupuje majitele autorských práv k hudebním dílům
- Svaz založili sami autoři v říjnu 1919
- V současné podobě funguje OSA od roku 1996, o pět let později získal svaz statut kolektivního správce.
- K 31. prosinci 2015 zastupoval 8819 domácích nositelů práv a statisíce nositelů autorských práv z celého světa.
- Loni svazu vzrostly příjmy na 915 milionů korun. Byla to nejvyšší částka za dobu existence této organizace.
- Rekordních bylo i 501 milionů korun, které OSA v roce 2015 rozdělila mezi české autory a nakladatele.
Autorské poplatky platí tzv. kolektivním správcům lidé, kteří užívají autorská díla hudební, literární (popř. literárně dramatická), výtvarná, architektonická či zvuková (a zvukově-obrazová). Například OSA vyžaduje po pořadatelích veřejných produkcí předložení programu a účtuje jim licenční poplatky, které závisejí mimo jiné na rozsahu hudební produkce či ceně vstupného. Například u produkce vážné hudby s 500 diváky a vstupným 200 korun je sazba 8400 korun.
Stejně tak je nutné platit za veřejné provozování reprodukované hudby či vydávání hudebních nosičů. To vše platí, pokud znějí skladby autorů zastupovaných OSA. Jak ale svaz upozorňuje, program vyžaduje i v případě, že skladby napsali autoři, kteří se od OSA distancují, protože je možné, že se na ně vztahuje licence kvůli smlouvě svazu s vydavatelem.
- Autorský zákon byl jediný, který byl na páteční schůzi ve třetím čtení. Do Senátu přesto odešla ještě jedna předloha.
- Ve zrychleném režimu v jediném čtení schválili poslanci novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta by měla zpětně přiznat některým provozovatelům malých vodních elektráren státní podporu.
