Praha – Samostatná česká armáda slaví v tomto roce 20 let své existence. Nejen její novodobou historii ode dneška přibližuje výstava u budovy generálního štábu. Více než tradice a bilancování ale české vojáky v současnosti zajímá spíše aktuální problém – už dva měsíce jsou bez svého ministra. Administrativní úkony dočasně vede premiér Petr Nečas. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla sice předseda vlády podepisuje důležité dokumenty, jmenovat řádného ministra je ale nutné co nejdříve – nejlépe do několika týdnů, tvrdí Pavel.
Řádný šéf obrany – měl by rozumět tématu, dobře zastupovat zájmy českých vojáků v zahraničí a zajistit rozpočet nutný k řádnému fungování sboru. Takto nastínil náčelník sboru Petr Pavel vlastnosti pro ministra obrany. S hledáním konkrétního jména by prý politici neměli příliš otálet. „Čím dříve, tím lépe, nejlépe v řádu týdnů,“ řekl Pavel.
Právě financování armády je prý zásadním úkolem, pro který ministr obrany na plný úvazek v současnosti chybí. „Je to především otázka výše rozpočtu ve vztahu k úkolům, které máme. Já nevolám po absolutní výši, ale po tom, abychom byli schopni zajistit vnitřní úkoly nebo závazky, které máme vůči NATO,“ zmínil generálporučík.
Výdaje na armádu se krátí, podle Pavla by ale neměly klesnout pod jedno procento celkového objemu rozpočtu. Tehdy by se prý muselo nutně zasáhnout do řady armádních oblastí. „Nebyli bychom schopni zabezpečit plné spektrum schopností armády a museli bychom některé věci škrtat, například stíhací letectvo, tankové vojsko nebo dělostřelectvo,“ řekl Pavel při dnešním zahájení výstavy na Vítězném náměstí.
Aktuální výstava na několika panelech ukazuje dějiny vojska od rozdělení přes balkánské mise či summit NATO v Praze až po nejnovější armádní dějiny. České vojsko vzniklo z československé armády společně se samostatným státem k 1. lednu 1993. Mezi dvě armády byla rozdělena i vojenská technika.
„Nejdůležitější bylo asi to, co se odehrávalo v hlavách vojáků z povolání a jejich rodin,“ komentoval bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Personální stránka dělení vojska podle něj zasáhla množství rodin uniformovaných mužů. „Hodně rodin vojáků se stěhovalo z Čech na Slovensko a ze Slovenska do Čech, což nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Šedivý.
