ANO si musí vyjasnit, jestli je hnutím pro všechny, nebo levicovou stranou, říká Vondrák

Nahrávám video

ANO se musí rozhodnout, zda chce být catch-all party, která přináší témata pro voliče levicové i pravicové, anebo čistě levicovou stranou, domnívá se jeho místopředseda a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. V Událostech, komentářích připustil, že kdyby programová diskuse nezačala, musel by začít přemýšlet, zda v ANO zůstane. Zároveň je připraven i na to, že by nakonec z hnutí odejít musel. Konstatoval, že ho někteří členové nemají rádi kvůli tomu, že v prezidentských volbách nepodpořil šéfa ANO Andreje Babiše. Rozhovor s Ivo Vondrákem vedl Martin Řezníček.

Mluvil jste od prezidentských voleb s Andrejem Babišem?

Ne, nemluvil. Nebyla k tomu příležitost a dle mého názoru první kontakt, který proběhne, bude 8. února.

S někým jiným z vedení ANO?

Ohledně kampaně jsme se téměř s nikým nebavili. Měl jsem telefonický rozhovor s několika lidmi, ale nebylo to nic oficiálního. Víceméně to byla reakce, co dál a kudy se chceme ubírat. Nebylo to nic, co bych bral jako velký problém z pohledu kritiky. Ale samozřejmě vnímám reakci některých kolegů, že na vlnu nesnášenlivosti vůči mé osobě naskakují. Takže uvidíme, co se 8. února stane.

Jste zpraven o okolnostech konce spolupráce pana (Marka) Prchala s panem Babišem?

To jsem zaznamenal na webových stránkách, vím o tom. Dle mého názoru je to možná i logickým vyústěním toho, co se dělo v poslední fázi kampaně, protože se domnívám, že kampaň byla chybně vedená.

Jakkoli pan Prchal tvrdí, že ta dohoda byla starší a že to nebyla reakce na druhou fázi kampaně. Vy jste řekl, že zvažujete odchod z hnutí ANO. Rozhodl jste se už?

Je to mediální zkratka. Říkal jsem, že v prvním kroku je třeba vrátit se v hnutí ANO k prvotním myšlenkám, které jsme měli. To znamená stát se catch-all party a hledat řešení na širší spolupráci a v komunikaci. A pak jsem říkal, že pokud se to nezmění v čase, tak nevidím prostor pro svou politiku, kterou považuju akcentovanou do středu a trochu doprava. Nevidím ji jako reálnou. Pak si myslím, že by to smysl mělo.

Budete své rozhodnutí vázat na 8. únor?

Ne. Myslím, že 8. února se teprve ukáže, co se bude dít. Zda to bude to, co chci předložit, totiž že bychom měli svolat velice rychle programovou konferenci a bavit se o tom, kudy se budeme ubírat dále. To bude začátek diskuse. Otázka zní, jestli se k té diskusi někdo přidá. Zda se k tomu přidají i ostatní členové ANO. Ten proces není o tom, že jsem se rozhodl, že 8. února budu rezignovat. Naopak, já jsem vždycky říkal, že je potřeba se dohodnout na tom, jak budeme pokračovat dále.

Ale to, že vůbec o odchodu uvažujete nebo že jste ho připustil jako jednu z alternativ, je vcelku zásadní prohlášení, protože jste ve vedení hnutí ANO. Co bylo posledním důvodem, že vůbec odchod připouštíte?

Připouštím si ho v tom smyslu, že neproběhla například vůbec žádná diskuse nad tématem prezidentské kampaně. My jsme měli velmi podrobnou diskusi ke kampani, která probíhala na komunální úrovni, myslím, že to bylo velmi produktivní a dohodli jsme se na řešení, které vedlo až k vítězství v komunální politice. Ale ke kampani, která měla probíhat v rámci prezidentských voleb, jsme se vůbec nevyjadřovali. Myslím si, že to bylo vidět. Nebyla tam žádná zpětná vazba a já jsem vnímal velmi negativně rozhodování, která probíhala. A probíhala podle mého názoru spíše v nějakém úzkém vedení. Ale především to příliš ovlivňoval marketingový tým.

Myslím, že takto by se strana řídit neměla. Chápu, že marketing je důležitý, ale měl by pracovat nad nějakým zadáním a to zadání by měly definovat orgány. To znamená v našem případě představenstvo, výbor, to nejvyšší vedení hnutí. Vnímal jsem to velmi negativně a znervózňuje mě to v tom, že se už delší dobu snažím o diskusi, jak se dostat zpět ke catch-all party, a bohužel se to zatím neděje. Pokračujeme dál v politice, která nám neumožňuje získat další voliče.

Když říkáte, že se to neděje, myslíte si, že je reálné, že byste byl nakonec z hnutí odejit?

Samozřejmě, reálné to je. Všechny varianty jsou možné.

Máte k tomu nějaké signály?

Signály jsou, spousta lidí mě za to nemá ráda, ale problém je, že pokud se rozhodnu, že budu jenom poslouchat, co mi někdo řekne, a nebudu vstupovat do politiky aktivně, pak nemá smysl tu politiku dělat. Mimochodem, to bylo něco, na čem jsem se chtěl dohodnout – a dohodli jsme se v době, kdy jsem kandidoval v parlamentní kampani – s panem předsedou. Říkal jsem, já nechci sedět a plnit nějaké rozkazy, mačkat knoflíky. Já bych rád, aby se rozjela diskuse, abychom byli kolektivním orgánem.

Po volbách to určitou dobu fungovalo, pak se to zase smrsklo na rozhodování více autokratické a pořád v tom podle mého názoru sehrával velkou úlohu marketingový tým. To byla asi největší chyba, protože si myslím, že by to mělo fungovat naopak. To znamená, marketingový tým by měl dostat zadání, co má dělat.

Nebyl z vaší strany trochu alibismus vystoupit s kritikou vedení hnutí ANO za situace, kdy průzkumy naznačovaly, že Andrej Babiš nemusí v tom druhém kole uspět? Nebo vůbec uspět?

Vážený pane redaktore, to se mi nelíbí, co jste řekl. Já jsem poprvé řekl, že neplánuji podpořit Andreje Babiše, už v době, kdy ohlásil kandidaturu. Když žádné průzkumy nebyly. Není to o tom, jaké byly průzkumy. Já jsem tvrdil, že Andrej Babiš není typem člověka, který by měl nadhled prezidenta, nevnímám noblesu, kterou prezident musí mít. To je to, co mě k tomu rozhodnutí vedlo. Jestli mi chce někdo podsunout, že jsem se rozhodoval na základě nějakých průzkumů, tak to je nesmysl.

Měl byste zájem o to hnutí ANO vést?

Já jsem nikdy neusiloval o hnutí ANO. To se občas objevilo v mediálním tlaku, když se někdo ptal, jestli bych byl schopen to vést, a já jsem říkal, proč ne. Ale to je o tom, že nejprve si musíme říct, kudy se chceme ubírat. Pokud je pro trend, který chceme nastavit, cíle, které si chceme určit, někdo vhodný, tak by se měl podle toho volit. A od toho je sněm, který rozhodne. Já jsem nikdy neměl ambici v tom, že bych chtěl kandidovat na předsedu hnutí. Pro mě je to i komplikace, protože jsem z Ostravy, takže pro mě není jednoduché být tam, kde bych měl být, to znamená v centrále hnutí. Nikdy jsem to nebral jako svoji osobní ambici. Spíš jsem hledal funkce, které jsou nástrojem plnění mých cílů, což je například v daný okamžik hejtman Moravskoslezského kraje, nebo v oblasti školství, které je mým celoživotním tématem. To jsou věci, které mě baví.

Ale, říkám ještě jednou, abych byl jasný a přesný: je třeba definovat, kudy se chceme ubírat do budoucna, jak věci změnit. Už jsme jednu takovou konferenci v Ostravě měli a bohužel závěry té konference zůstaly na papíře a zůstaly v šuplíku. Myslím, že by bylo dobré to oprášit a říci, jestli jsme catch-all party, nebo chceme být levicovou stranou. Jestli jsme připraveni k široké diskusi. To jsou věci, které předurčují to, jak budou probíhat volby na sněmu, které rozhodnou, kdo hnutí povede.

Dokážete si představit hnutí ANO bez Andreje Babiše?

Dříve nebo později k tomu musí dojít. Otázka je, jaké to bude mít důsledky.

Mělo by k tomu dojít už teď, nebo ne?

Je to na Andreji Babišovi. Za Andreje Babiše máme větší šanci uspět, dokonce volby vyhrát, ale bohužel s Andrejem Babišem budeme mít možná i k nule se blížící povolební potenciál vyjednávat s ostatními stranami. Takže to má svůj rub a líc. Řeknu to ještě jednou, bude si to muset rozhodnout Andrej Babiš. Je to jeho rozhodnutí a jeho odpovědnost. Je to zakladatel hnutí. Je to něco, co jsem říkal už před lety: dokud se Andrej Babiš nerozhodne, že nebude chtít už hnutí vést, tak se musíme připravit na to, že nebudeme tak úspěšní. Na druhou stranu se nám otevírá možný potenciál spolupráce. Ale mohu se mýlit.

Budete mu něco radit nebo doporučovat?

Ne. Musí se rozhodnout sám. Ale klidně mu to řeknu, jak jsem to říkal teď. A myslím, že 8. února k tomu diskuse povede.

Položím vám stejnou otázku, jakou jsem pokládal ve volebním štábu Andreje Babiše několika vašim kolegům z vedení hnutí ANO. Je Andrej Babiš stále značkou, která dokáže vyhrát volby? Nebo dokáže jenom vyhrát volby – a pokračuji tím, co jste říkal předtím –, ale není schopen k sobě dostat koaliční partnery?

Myslím, že volby ukázaly, že Andrej Babiš je silná značka. Jen mě mrzí, že – a to jsem říkal i našim PR pracovníkům – třeba na billboardech nebylo „za ANO bylo lépe“, proč tam bylo „za Babiše bylo lépe“? Mám pocit, že marketing – můžeme chápat, že to bylo oprávněně – tuto značku příliš přetěžoval a dle mého názoru se to projevilo v tom, že se kampaň tak vyhrotila.

Je otázka, jak postupovat dále. Vnímám roli Andreje Babiše a – ještě jednou to zopakuji – on je značka, která potáhne voliče. Otázka je, že dříve nebo později s politikou bude chtít skončit. Nevím, jestli to bude 8. února, nebo to bude o rok, o dva roky, o pět let později. Pak musíme počítat s tím, že nás bude čekat něco, co potkalo všechny politické strany, to znamená jakási katarze – vyrovnat se s tím, hledat nové cesty. Potom se ukáže, do jaké míry jsme stabilní stranou nebo hnutím, které dokáže takovou katarzi přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled