Špičky ANO proberou Babišovu prohru. Politiku opustit nechce, spekuluje se ale o jeho konci ve sněmovně

5 minut
Události: Další směřování ANO
Zdroj: ČT24

Ve finále prezidentské volby získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš téměř o jeden milion hlasů méně než budoucí hlava státu Petr Pavel a uspěl pouze ve třech ze čtrnácti krajů. I přes výraznou porážku ale i na základě většinového názoru vedení hnutí plánuje v politice zůstat. Uvnitř strany však také sílí kritika, a nejčastěji zaznívá od výrazných členů ze severu Moravy. O volbě bude začátkem února jednat předsednictvo hnutí, které by také mohlo být o poznání dramatičtější než obvykle.

Prohrané prezidentské volby hodnotil Andrej Babiš krátce v sobotu na tiskové konferenci. „Hnutí ANO tady bude pro vás,“ oznámil. Svoje další plány v politice ale ani na dotazy novinářů neupřesnil. Ve volebním štábu na pražském Chodově, který se nachází jen pár metrů od centrály hnutí ANO, se poté ještě vítal s kolegy a svými podporovateli.  

I přesto, že opoziční hnutí bude volební výsledek i budoucnost svého šéfa hodnotit až 8. února na předsednictvu, jeho nejbližší kolegové ve vedení už nyní sdělují, že Babišův odchod z čela hnutí nechtějí. 

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je současný předseda a neúspěšný kandidát na prezidenta politickým fenoménem, který by se neměl z veřejného života stahovat.

„Určitě by měl mít ambice vést hnutí do parlamentních voleb, protože si myslím, že když pan premiér vedl vládu, tak si počínal velmi dobře a spousta lidí vám řekne, že za něj bylo lépe,“ přitakává jí místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO). A také pro místopředsedu hnutí Radka Vondráčka je právě on nejsilnějším možným lídrem. Předsednický mandát v rámci ANO Babišovi končí za rok.

Poslanec Babiš?

Přestože v čele hnutí Andrej Babiš s největší pravděpodobností zůstane, není úplně jasné, zda bude nadále zasedat v dolní komoře. Přímým otázkám na své pokračování ve funkci poslance se vyhnul na sobotní tiskové konferenci i po ní.

„Jeho velká role je právě o tom, že umí komunikovat s lidmi, že se na něj lidé mohou obracet,“ naznačuje Babišovu další případnou úlohu bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Pro nás jako pro ANO udělal víc na náměstích,“ myslí si také Radek Vondráček.

Babišovo pokračování ve sněmovně by si ale přál místopředseda dolní komory Karel Havlíček (ANO), podle kterého by právě tam mohl přispět k úspěchu nynější opozice v budoucích sněmovních volbách. „Měl by si mandát nechat, musí se ale rozhodnout definitivně on,“ řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.  

V posledních týdnech Andrej Babiš do sněmovny nechodil, což zdůvodňoval předvolební kampaní. Nezúčastnil se ani hlasování o nedůvěře vládě minulý týden, které vyvolalo jeho hnutí a které kabinet podle očekávání ustál. „Teď už žádná kampaň není, takže dle mého názoru nic nebrání tomu, aby do sněmovny docházel,“ ohlíží se místopředseda hnutí ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který právě v posledním měsíci vystupoval jako Babišův výrazný vnitrostranický kritik. 

Kritika ze severní Moravy a další směřování ANO

Právě z Moravskoslezského kraje zní v souvislosti s prohranými volbami směrem k vedení hnutí nejvýraznější výhrady. Podle tamního hejtmana Vondráka, který ve volbách otevřeně podpořil Petra Pavla, musí nyní hnutí zvážit svůj další směr.

Obdobně se vyjádřil rovněž ostravský primátor Tomáš Macura (ANO). Oba dříve uvedli, že za současných okolností zvažují svůj případný odchod. Právě Moravskoslezský kraj byl jedním ze tří, ve kterém Andrej Babiš ve volbách zvítězil. 

Zvlášť Vondrák chce navíc na únorovém předsednictvu otevřít i debatu o dalším směřování hnutí a možném uspořádání programové konference. Přestože od většiny současného vedení zaznívá po výsledku prezidentských voleb optimismus směrem k následujícím sněmovním volbám, Vondrák jako jeden z mála optimismus nesdílí a k odvozování úspěchu od získaných hlasů je skeptický.  

Havlíček chce vysvětlení od „rebelů“

„Fakt, že je Babiš nominantem ANO, sice sehrává důležitou roli, ale to nejsou standardní volby, jak probíhají sněmovní či krajské. Z tohoto pohledu to považuju za prohru. Nazývejme věci pravými jmény,“ ohradil se ostře proti vyjádření Aleny Schillerové nebo Karla Havlíčka, že opoziční hnutí nyní dostalo historicky nejvíc hlasů za dobu fungování. 

I kvůli rozkolu během prezidentských voleb nyní Vondrák uvažuje o rezignaci na členství. „Moje budoucnost v hnutí závisí na tom, zda se nám podaří vyvolat a posunout vnitrostranickou debatu o dalším směřování hnutí a jeho návratu k původním hodnotám. Chci se o to ještě jednou, naposledy, pokusit,“ dodal. 

Podle prvního místopředsedy hnutí Havlíčka ale musí na předsednictvu jak Vondrák, tak Macura podporu Babišova protikandidáta vysvětlit svým voličům. Pokud by s nimi nebyli v souladu, musí podle něj hnutí ANO reagovat. „Na první pohled to dělá dojem, že naši voliči s tím nebudou v souladu, ale to si musíme ještě zjistit, udělat na to analýzu,“ míní. 

Nečekaná Zemanova kritika

Nečekaně kritický byl vůči neúspěšnému kandidátovi ovšem i dosluhující prezident Miloš Zeman. V neděli během oficiální návštěvy Srbska sdělil, že výsledek voleb považuje za referendum o Andreji Babišovi. „Myslel jsem, že volby budou, jak to bývá v konfliktu mezi vládou a opozicí, referendem o vládě. Podařilo se, že to bylo referendum o Andreji Babišovi,“ řekl.

Právě to, že se Babiš stal hlavním tématem voleb, podle něj bylo největší chybou jeho kampaně. „Dvakrát jsem vyhrál prezidentské volby. Mimo jiné proto, že jsem nikdy z těchto voleb nedělal referendum o Miloši Zemanovi,“ poznamenal na dotaz ohledně Babišova neúspěchu.

Připomněl také své vyjádření pro deník Mladá fronta Dnes, že daleko nosnější téma než mírotvorectví je ekonomická a energetická krize. Pokládá proto za chybu, že Babiš správně začal tématem krize, ale následně se „pasoval do role mírotvorce, což je role velice nevděčná“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 50 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...