Kampaň začala zostra, Pavel se nesmí nechat strhnout, míní politici vládních stran. Babiš se jen brání, zní od opozice

Nahrávám video

Kampaň po prvním kole prezidentských voleb začala být ostrá a bude na generálovi Petru Pavlovi, aby se nenechal vyprovokovat, myslí si vládní politici. Podle zástupců opozice se ale Andrej Babiš (ANO) pouze brání a snaží se také voličům prostřednictvím svého nového billboardu říct, že by ve funkci prezidenta řešil válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Zástupci dvou vládních a dvou opozičních stran o tom debatovali v Událostech, komentářích.

„Je evidentní, že to nebude žádná salonní záležitost. Bývalý pan premiér vystartoval zostra, takže budeme s napětím čekat,  jestli se jeho protikandidátovi podaří udržet pozitivní směr,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) s tím, že by se generál neměl nechat strhnout do krajností.

První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček uznal, že jeho stranický šéf byl před prvním kolem velmi klidný a na nikoho neútočil, poté se to ale změnilo. „Je třeba si uvědomit, že ten útok přišel ze štábu pana generála Pavla, protože ještě ani nebyly známy výsledky a pan generál řekl, že teď už se musíme připravit na to, že přijde podraz od pana Babiše, protože je mu to vlastní,“ poznamenal Havlíček s tím, že akce budí reakci. Doplnil, že se poté připojila k Pavlovi neúspěšná kandidátka Danuše Nerudová. „Nemůžou se divit, že když někdo dá ránu, tak někdo tu ránu dá zpátky,“ doplnil.

Havlíček si zároveň myslí, že povolební vystoupení jeho šéfa bylo v určitých mezích. „Jsme před finální kampaní a toto není neobvyklé jinde ve světě,“ upozornil.

Podle senátora Davida Smoljaka (STAN) je už teď jasné, že Babiš si vypůjčil válku na Ukrajině jako jeden z motivů kampaně. „Z mého pohledu se ji rozhodl zneužít pro svůj boj ve druhém kole, a to si myslím, že je start velmi neblahý,“ sdělil senátor. Podle něj o tom právě svědčí nejen Babišovo vystoupení po vyhlášení výsledků, ale také jeho nový billboard, kde se válka na Ukrajině tematizuje. Myslí si, že jsou na něm naprosté lži. Smoljak upozornil například na fakt, že prezident nemůže zahájit ani odvolat válku. „Svědčí to o tom, jak kampaň bude vypadat,“ podotkl.

Havlíček se ale svého stranického šéfa zastal. Vysvětlil, že jeden z kandidátů je generál podporovaný vládní koalicí, který navíc prohlásil, že mír je iluze. Na druhé straně je podle Havlíčka Babiš coby ekonom podporovaný hlavní opoziční stranou, který chce tímto říci voličům, že chce jít a válku vyřešit diplomatickou cestou.

„Neměli bychom se nechat zatáhnout do věcné debaty o billboardu. Je to jako reklama, je to nadsázka a kandidát má na to právo strašit, jako obžalovaný tak trochu lhát, uvádět modifikované informace. Důležité je, co si z toho pozorovatel vezme za závěr. Já si třeba beru závěr, že Babiš chce strašit lidi, kteří nedovedou rozpoznat, že tady nehrozí, že by některý z obou kandidátů vyhlašoval válku. Nebo dokonce že by jeden z nich jí mohl zabránit, to vše jsou nadsázky a jsou komické,“ reagoval Oberfalzer.  

Místopředseda opozičního hnutí SPD Radim Fiala k tomu uvedl, že si jeho spolustraníci nejsou tak jistí, že jde o úplnou nadsázku, co se týče války na Ukrajině. „Samozřejmě jsou lidi, kteří chtějí válku co nejdřív utnout, a pak jsou lidé, kteří chtějí za každou cenu porazit Putina,“ poznamenal s tím, že Babiš může svou kampaní vysvětlovat, že chce věc řešit diplomatickou cestou, což je pro SPD bližší varianta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled