Indie vyslala do vesmíru raketu se sondou. Ta má v srpnu přistát na Měsíci

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Start, který mnozí označují za historický, sledovalo poblíž kosmodromu podle serveru India Today přes 10 tisíc lidí, kteří dorazili navzdory horkému počasí. Dopravit technologii na Měsíc zatím dokázaly jen Rusko (respektive Sovětský svaz), Spojené státy a Čína.

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů. V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, modul se ale těsně před přistáním odmlčel.

Modlitba za úspěšný start
Zdroj: Reuters

Sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) by měla s robotickým vozítkem přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Sondu nese 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická vesmírná agentura ISRO.

První „měkké“ přistání na Měsíci se podařilo v roce 1966 tehdejšímu Sovětskému svazu s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání americké sondy. První úspěšné přistání člověka na přirozené družici Země si připsaly v roce 1969 Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 1 hhodinou

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 4 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 7 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 9 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
včera v 14:33

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
včera v 12:26

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00
Načítání...