Indie vyslala do vesmíru raketu se sondou. Ta má v srpnu přistát na Měsíci

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Start, který mnozí označují za historický, sledovalo poblíž kosmodromu podle serveru India Today přes 10 tisíc lidí, kteří dorazili navzdory horkému počasí. Dopravit technologii na Měsíc zatím dokázaly jen Rusko (respektive Sovětský svaz), Spojené státy a Čína.

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů. V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, modul se ale těsně před přistáním odmlčel.

Modlitba za úspěšný start
Zdroj: Reuters

Sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) by měla s robotickým vozítkem přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Sondu nese 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická vesmírná agentura ISRO.

První „měkké“ přistání na Měsíci se podařilo v roce 1966 tehdejšímu Sovětskému svazu s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání americké sondy. První úspěšné přistání člověka na přirozené družici Země si připsaly v roce 1969 Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 12 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.