Stárnoucí mysl potřebuje živiny. Může je najít v čaji, naznačila studie

Strava bohatá na flavanoly, což jsou látky obsažené v čaji, jablkách či bobulovitých plodech, může snížit pravděpodobnost rozvoje ztráty paměti související s věkem. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise PNAS.

Tříletá studie na 3562 lidech ve věku kolem 71 let zjistila, že lidé, kteří pravidelně konzumují flavanoly, měli lepší funkci hipokampu, který hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací. Naopak u účastníků výzkumu, kteří měli nízkou hladinu flavanolů, byla vypozorována horší funkce této části mozku.

Konzumace doplňků stravy s 500 miligramy flavanolu denně by mohla zvrátit negativní vliv nízkého příjmu této sloučeniny na paměťové funkce u starších lidí, naznačila studie.

Výzkumníci však zdůraznili, že doplňky s flavanolem nemají žádný účinek na lidi, kteří nemají nedostatek této látky. Většina starších lidí v Británii konzumuje vysoké množství flavanolů prostřednictvím čaje, jablek a lesních plodů.

Zjištění jsou součástí rostoucího počtu výzkumů, které „začínají odhalovat, že k posílení naší stárnoucí mysli jsou zapotřebí různé živiny“, uvedl profesor neurologie Scott Small z americké Kolumbijské univerzity.

Tři roky výzkumu

Vědci náhodně vybrali zdravé dospělé, kteří po dobu tří let dostávali denně buď 500 miligramů flavanolu, nebo placebo. Účastníci studie absolvovali několik paměťových testů a vyplnili dotazníky, které hodnotily jejich stravu.

Výsledky paměťových testů se zlepšily jen mírně u skupiny, která užívala tablety s flavanolem. Objevila se ale podskupina lidí, kteří se na začátku studie špatně stravovali a měli nízkou hladinu této sloučeniny, u nichž se výsledky zlepšily v průměru o 10,5 procenta ve srovnání s placebem a o 16 procent ve srovnání se zahájením výzkumu.

V tomto výzkumu, který financoval výrobce potravin Mars, byly použity flavanoly extrahované z kakaa. Autoři studie varovali, že konzumace čokolády pravděpodobně nezajistí dostatečné množství této látky, protože ta se při zpracování ničí.

Vědci se rozcházejí v názoru na to, zda studie ukazuje, že tablety s flavanolem jsou pro starší lidi vhodným doplňkem stravy.

Vedoucí katedry výživy a preventivní medicíny Aedin Cassidyová z belfastské Queen's University uvedla, že se jedná o „opravdu důležitou studii“, zejména proto, že dávka potřebná pro zlepšení zdraví mozku je „snadno dosažitelná“. Podle vědce Davida Curtise z londýnské University College London (UCL) ale závěry výzkumu nejsou dostatečně přesvědčivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 4 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 7 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 8 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 11 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 13 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...