Brněnské centrum dostane z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dostane z evropských fondů téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Finance budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště.

„Aplikace nových technologií i metod umělé inteligence přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění, jako jsou kardiometabolické choroby, snížení plodnosti, poruchy imunity, rozvoj alergií nebo neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy choroby,“ uvedla ředitelka centra Jana Klánová.

Centrum Recetox je první v Evropě, které uspělo ve všech třech výzvách evropského programu Horizont 2020. V září začíná jako první projekt zaměřený na zdraví obyvatel velkých měst. „Počty obyvatel žijících ve městech stále rostou a tito lidé jsou vystaveni celé řadě negativních vlivů. Naše centrum má k dispozici dlouhodobá data o kvalitě ovzduší, způsobu života i zdraví městských populací, ale nemáme dostatek zkušeností a odborníků, abychom z nich mohli vytěžit všechny důležité informace. S tím nám nově pomohou kolegové z University College London a Global Health Institute v Barceloně,“ dodala Klánová.

Peníze z Evropy i Česka

Největší ze tří podpořených projektů, přestavba centra na evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví, začne v lednu. Dotace přesáhne 750 milionů korun, na modernizaci výzkumné infrastruktury centra přispěje Česká republika z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Přestavba potrvá sedm let.

„Za dlouhodobě rostoucím výskytem chronických onemocnění je třeba hledat kombinaci genetických a environmentálních faktorů zahrnujících sociální prostředí, životní styl jedince, výživu, pití alkoholu nebo kouření, jeho fyzickou aktivitu, metabolismus a stav střevní mikroflóry, ale i znečištění vnitřního a vnějšího prostředí, potravin a vody, odezvu těla na stres, infekci nebo léky. Pro řešení takto komplexního problému je třeba rozvíjet nové metody výzkumu těchto faktorů a využívat je v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích,“ uvedla ředitelka centra.

Posledním projektem podpořeným z evropských fondů je příchod zahraničního týmu, který se bude zabývat výzkumem v oborech epidemiologie, biostatistiky a bioinformatiky pro populační modely, personalizovanou medicínu a prevenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 15 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...