Brněnské centrum dostane z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dostane z evropských fondů téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Finance budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště.

„Aplikace nových technologií i metod umělé inteligence přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění, jako jsou kardiometabolické choroby, snížení plodnosti, poruchy imunity, rozvoj alergií nebo neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy choroby,“ uvedla ředitelka centra Jana Klánová.

Centrum Recetox je první v Evropě, které uspělo ve všech třech výzvách evropského programu Horizont 2020. V září začíná jako první projekt zaměřený na zdraví obyvatel velkých měst. „Počty obyvatel žijících ve městech stále rostou a tito lidé jsou vystaveni celé řadě negativních vlivů. Naše centrum má k dispozici dlouhodobá data o kvalitě ovzduší, způsobu života i zdraví městských populací, ale nemáme dostatek zkušeností a odborníků, abychom z nich mohli vytěžit všechny důležité informace. S tím nám nově pomohou kolegové z University College London a Global Health Institute v Barceloně,“ dodala Klánová.

Peníze z Evropy i Česka

Největší ze tří podpořených projektů, přestavba centra na evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví, začne v lednu. Dotace přesáhne 750 milionů korun, na modernizaci výzkumné infrastruktury centra přispěje Česká republika z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Přestavba potrvá sedm let.

„Za dlouhodobě rostoucím výskytem chronických onemocnění je třeba hledat kombinaci genetických a environmentálních faktorů zahrnujících sociální prostředí, životní styl jedince, výživu, pití alkoholu nebo kouření, jeho fyzickou aktivitu, metabolismus a stav střevní mikroflóry, ale i znečištění vnitřního a vnějšího prostředí, potravin a vody, odezvu těla na stres, infekci nebo léky. Pro řešení takto komplexního problému je třeba rozvíjet nové metody výzkumu těchto faktorů a využívat je v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích,“ uvedla ředitelka centra.

Posledním projektem podpořeným z evropských fondů je příchod zahraničního týmu, který se bude zabývat výzkumem v oborech epidemiologie, biostatistiky a bioinformatiky pro populační modely, personalizovanou medicínu a prevenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 1 hhodinou

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 3 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 23 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.