Brněnské centrum dostane z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dostane z evropských fondů téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Finance budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště.

„Aplikace nových technologií i metod umělé inteligence přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění, jako jsou kardiometabolické choroby, snížení plodnosti, poruchy imunity, rozvoj alergií nebo neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy choroby,“ uvedla ředitelka centra Jana Klánová.

Centrum Recetox je první v Evropě, které uspělo ve všech třech výzvách evropského programu Horizont 2020. V září začíná jako první projekt zaměřený na zdraví obyvatel velkých měst. „Počty obyvatel žijících ve městech stále rostou a tito lidé jsou vystaveni celé řadě negativních vlivů. Naše centrum má k dispozici dlouhodobá data o kvalitě ovzduší, způsobu života i zdraví městských populací, ale nemáme dostatek zkušeností a odborníků, abychom z nich mohli vytěžit všechny důležité informace. S tím nám nově pomohou kolegové z University College London a Global Health Institute v Barceloně,“ dodala Klánová.

Peníze z Evropy i Česka

Největší ze tří podpořených projektů, přestavba centra na evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví, začne v lednu. Dotace přesáhne 750 milionů korun, na modernizaci výzkumné infrastruktury centra přispěje Česká republika z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Přestavba potrvá sedm let.

„Za dlouhodobě rostoucím výskytem chronických onemocnění je třeba hledat kombinaci genetických a environmentálních faktorů zahrnujících sociální prostředí, životní styl jedince, výživu, pití alkoholu nebo kouření, jeho fyzickou aktivitu, metabolismus a stav střevní mikroflóry, ale i znečištění vnitřního a vnějšího prostředí, potravin a vody, odezvu těla na stres, infekci nebo léky. Pro řešení takto komplexního problému je třeba rozvíjet nové metody výzkumu těchto faktorů a využívat je v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích,“ uvedla ředitelka centra.

Posledním projektem podpořeným z evropských fondů je příchod zahraničního týmu, který se bude zabývat výzkumem v oborech epidemiologie, biostatistiky a bioinformatiky pro populační modely, personalizovanou medicínu a prevenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 7 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 9 hhodinami

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
před 10 hhodinami

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
před 12 hhodinami
Načítání...