Japonsko se pokusilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Start nevyšel, muselo ji zničit

Japonsku se v úterý znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.

Sedmapadesát metrů dlouhá raketa měla do vesmíru vynést satelit ALOS-3 určený ke zlepšení reakce na přírodní katastrofy a vybavený navíc experimentálním infračerveným senzorem pro detekci severokorejských balistických raket.

„Ukázalo se, že raketa nemůže dokončit svou misi, a proto byl vyslán příkaz k destrukci,“ uvedl k selhání rakety komentátor živě přenášeného startu z japonské vesmírné agentury JAXA. „Co se tedy stalo? To budeme muset zjistit prozkoumáním všech dat,“ doplnil.

Davy pozorující start rakety H3 byly zklamané
Zdroj: ČTK

Při únorovém pokusu Japonsko start rakety zrušilo, protože se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Aktuální selhání je ale podle odborníka citovaného Reuters ještě výrazně závažnější a bude mít značný dopad na budoucnost japonského kosmického programu.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu už v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění.

Video ze startu:

Podle Reuters by raketa H3, která je výrazně levnější než její předchůdkyně, měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 14 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 17 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 20 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...