Japonsko se pokusilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Start nevyšel, muselo ji zničit

Japonsku se v úterý znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.

Sedmapadesát metrů dlouhá raketa měla do vesmíru vynést satelit ALOS-3 určený ke zlepšení reakce na přírodní katastrofy a vybavený navíc experimentálním infračerveným senzorem pro detekci severokorejských balistických raket.

„Ukázalo se, že raketa nemůže dokončit svou misi, a proto byl vyslán příkaz k destrukci,“ uvedl k selhání rakety komentátor živě přenášeného startu z japonské vesmírné agentury JAXA. „Co se tedy stalo? To budeme muset zjistit prozkoumáním všech dat,“ doplnil.

Davy pozorující start rakety H3 byly zklamané
Zdroj: ČTK

Při únorovém pokusu Japonsko start rakety zrušilo, protože se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Aktuální selhání je ale podle odborníka citovaného Reuters ještě výrazně závažnější a bude mít značný dopad na budoucnost japonského kosmického programu.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu už v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění.

Video ze startu:

Podle Reuters by raketa H3, která je výrazně levnější než její předchůdkyně, měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 22 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...