Ivermektin proti covidu nefunguje. Chválily ho nekvalitní nebo podvodné studie, ukázali vědci

Všechny vědecké studie, které poukazují na účinnost léku ivermektin proti covidu-19, obsahují vážné chyby nebo vykazují známky manipulace s daty, popsal server BBC s odkazem na zjištění čtyř nezávislých vědců. Ti posuzovali veškeré dostupné studie, v nichž se lék testoval na lidech nakažených koronavirem. Respektované klinické testy zabývající se účinností přípravku pak podle nich došly k závěru, že lék nemá vliv na zdravotní stav pacientů s covidem-19.

Ivermektin, který vznikl v 70. letech minulého století jako antiparazitikum, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na covid-19, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. Řada zemí, včetně Slovenska, pak schválila jeho mimořádné použití pro pacienty s těžkým průběhem onemocnění.

Nezávislá skupina amerických a australských lékařů a vědců posoudila veškeré dostupné studie s kontrolní skupinou ohledně účinnosti ivermektinu u covidových pacientů. Tyto studie by měly přinášet nejdůvěryhodnější výsledky. Jsou v nich zkoumáni pacienti náhodně rozdělení na dvě skupiny, přičemž první z nich je podáván lék a druhým z nich neúčinná látka, tedy placebo. Tým se zabýval rovněž šesti pozorovacími studiemi, jež pouze sledují, co se děje pacientům, kteří lék už berou.

Pět z 26 studií podle nezávislých výzkumníků vykazovalo známky padělaných dat, například v nich byly uvedeny u pacientů v podstatě nemožné údaje, nebo v nich byli někteří pacienti uváděni opakovaně. Dalších pět studií obsahovalo faktické chyby, například v nich byla špatně sečtená čísla. O jiných pak nic nevěděly místní zdravotní úřady nebo u nich panovalo podezření, že rozdělení pacientů do skupin nebylo zcela náhodné.

Čím horší studie, tím víc ivermektin chválí

Vědci došli k poznatku, že studie, které nejvíce naznačovaly účinnost ivermektinu proti covidu-19, zároveň budily největší podezření z manipulace s daty či nesprávného postupu autorů.

Největší a nejkvalitnější studii ohledně ivermektinu provedla McMasterova univerzita v Kanadě, která však došla k závěru, že užívání léku pacientům s covidem-19 nepřineslo žádný prospěch. Společnost Merck, která je jednou z firem, jež léčivo vyrábí, v únoru prohlásila, že nejsou žádné vědecké důkazy o účinnosti ivermektinu pro léčbu pacientů s koronavirem.

Lék schválilo nebo doporučilo několik států, například Indie, Jihoafrická republika, Peru, řada zemí v Latinské Americe a Slovensko. Některé země nicméně nakonec z tohoto stanoviska ustoupily. Podle BBC se přípravek těšil popularitě zejména v zemích, jež se potýkaly s malou dostupností vakcín.

Evropský lékový regulátor EMA nedoporučuje používat ivermektin k prevenci ani léčbě covidu-19. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v březnu umožnil zdravotnickým zařízením podávat přípravek pacientům s covidem-19 v rámci experimentální léčby. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně již předtím používala ivermektin jako součást léčby pacientů s nemocí covid-19, přičemž ohledně účinnosti léku provádí studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...