Hemoroidy mají genetické příčiny, zjistil rozsáhlý mezinárodní výzkum

Hemoroidy, nazývané lidově také hemeroidy, postihují velkou část populace, ale důvody jsou většinou neznámé. Velká mezinárodní studie, která zkoumala DNA téměř jednoho milionu lidí, nyní některé pravděpodobné příčiny našla – a uvažuje o dysfunkci svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.

Hemoroidy, které se nacházejí na samém konci trávicího traktu, jsou polštářky naplněné krví, které při otoku způsobují bolest, svědění a někdy krvácení. Příznaky lze odstranit pomocí volně prodejné léčby, závažnější formy ale vyžadují chirurgický zákrok.

Vědci už desítky let zvažují faktory, které by mohly mít na vznik hemoroidů vliv. Patří mezi ně například sedavý způsobu života, obezita, snížený příjem vlákniny v potravě, trávení nadbytečného času na záchodě nebo namáhání se při vyprazdňování. O tom, jestli lidé nemohou mít k hemoroidům genetické dispozice, se ale až dosud příliš nepřemýšlelo.

Složitý genetický problém

„Náš výzkum díky mezinárodní spolupráci poprvé analyzoval genetickou výbavu téměř jednoho milionu lidí, a poskytl tak důležité poznatky k pochopení hemoroidů,“ komentoval výsledky doktor Tenghao Zheng, hlavní autor studie, který se věnuje medicíně na Fakultě biologických věd Monashovy univerzity.

Výzkumníci zkoumali miliony změn DNA v genomu 218 920 pacientů a 725 213 zdravých lidí evropského původu z biobank a populačních kohort. Našli 102 nových genomických oblastí, které představují riziko hemoroidálního onemocnění.

Zjistili, že tyto geny se týkají především cév a gastrointestinálních tkání – společně se podílejí na kontrole funkce hladkého svalstva a na rozvoji struktur ve střevě. Doktor Zheng vysvětluje: „Naše studie nás vede k domněnce, že hemoroidální onemocnění je důsledkem dysfunkce hladké svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.“

Studie byla součástí celosvětového výzkumu, které koordinovali profesor Andre Franke z Kielu v Německu a profesor Mauro D’Amato z Bilbaa. „Naše výsledky ukazují na zapojení několika biologických procesů a cest v hemoroidálních onemocněních. To může pomoci najít alternativní možnosti léčby zaměřené na tyto problém,“ řekl profesor D’Amato.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Gut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.