Turovitým zvířatům mohou výjimečně vyrůst čtyři rohy, jak se to děje u některých druhů ovcí nebo alpských koz. Důkazy o existenci takzvaných polycerátů jsou staré několik staletí, genetická příčina této anomálie ale byla až doposud pro vědce záhadou. Nyní uvádějí, že za touto fyziognomií může být jediný gen.
V rámci výzkumu, který publikoval časopis Molecular Biology and Evolution, tým odborníků studoval genom více než dvou tisíc koz a ovcí. Došli k závěru, že všechna vícerohá zvířata měla mutaci ovlivňující stejný gen. Konkrétně se jedná o HOXD1, který v embryonální fázi vývoje hraje důležitou roli při organizaci stavby těla.
I když byla mutace pozorovaná u ovcí a koz odlišná, v obou případech vedla ke snížení množství proteinu HOXD1, který produkuje gen stejného jména.
Vědci dále zjistili, že funkcí zmíněného genu je vymezení oblastí na obou stranách hlavy zvířete, kde mohou rohy růst. Když dojde k mutaci, tento povrch se rozšíří a konečným důsledkem je růst nadpočetných rohů.
Jedná se o dosud neznámou funkci tohoto homeotického genu. Díky ní je schopný určit přesnou oblast, kde přesně se tyto charakteristické orgány objeví a také kolik jich bude.
