V Kanadě odtály ledové čepice staré tisíce let. Přesně to předvídaly klimatologické modely

Satelitní snímky agentury NASA ukázaly, že roztály ledové čepice na dvou horách na severovýchodě Kanady. Přesně tento vývoj předpověděly modely klimatologů z roku 2017: ty tvrdily, že led a sníh odtají do pěti let.

Roku 2017 vyšel v odborném žurnálu The Cryosphere článek založený na klimatických modelech. Jeho autoři předpovídali, že ledové čepice na horách v Zátoce svatého Patrika odtají a z vrcholků těchto hor tak zmizí led i bílá sněhová přikrývka. Nejnovější data ze satelitů americké NASA potvrdila, že se to v létě 2020 opravdu stalo.

Hlavním autorem této práce byl Mark Serreze, profesor z coloradské univerzity v Boulderu. Výzkumu tohoto regionu se věnuje už od osmdesátých let dvacátého století. „Když jsem tehdy tyto ledové čepičky navštívil, vypadaly jako permanentní součást krajiny,“ uvedl vědec. „To, že jsem je viděl zmizet během pouhých 40 let, je pro mě strašné,“ dodal.

Ledové čepice v Kanadě - vývoj
Zdroj: NASA

Roku 2017 srovnávali geologové a klimatologové pod jeho vedením satelitní data z družice ASTER z července 2015 se snímky pořízenými z letadel v srpnu 1959. Zjistili, že během této doby se sněhové čepičky zmenšily o 95 procent – zdaleka nejvíc se na tom podepsala extrémně teplá léta roků 2014 a 2015. Na snímcích družice ASTER z 14. července 2020 už nejsou čepičky vidět vůbec.

Vznikly během malé doby ledové a existovaly v téměř neměnné podobě možná až několik tisíc let. „Už dlouho jsme věděli, že jak se začíná zrychlovat změna klimatu, tak se její dopady nejvýrazněji projeví v Arktidě,“ uvedl Serreze. „Ale smrt těchto čepiček, které jsem tak dobře znal, z toho pro mě udělala dost osobní záležitost,“ řekl vědec. „Teď už po nich zbylo jen několik fotografií a spousta vzpomínek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 10 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 12 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 16 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 19 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled