Při sčítání ptáků se nejvíce objevovala koňadra, nečekaně přibylo sojek

Krmítka při lednovém sčítání ptactva nejčastěji navštívila sýkora koňadra. Obhájila tak „vítěznou“ pozici z minulého roku. Proti loňsku byla mnohem častěji pozorována sojka. Do sčítání se od 10. do 12. ledna zapojilo přes 21 tisíc lidí, o 7000 více než loni. Spatřili 436 tisíc ptáků, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO).

Podle koordinátorky občanské vědy ČSO Aleny Skálové byla sýkora koňadra zaznamenána 91 procenty účastníků, ze všech sýkorek byla také v největších hejnech. Některé druhy překvapily.

„Například sojka obecná loni přilétla na každé deváté krmítko, ale letos se ukázala na každém pátém. Příčinou by mohl být zvýšený tah sojčí populace ze severovýchodní Evropy – tamní sojky jsou na rozdíl od našich částečně tažné, s různou intenzitou tahu v jednotlivých letech,“ popsala Skálová.

Častěji se objevovala i hrdlička zahradní. „Loni sčitatelé zaznamenali hrdličku na 29 procentech krmítek, letos to bylo už 46 procent. Díky tomu hrdlička poskočila z loňského 7. místa na 5. místo a odsunula z první pětice vrabce domácího, který přilétl, stejně jako loni, na 37 procent krmítek,“ doplnila koordinátorka.

Upozornila, že tyto příklady dokazují, jak důležité je sčítat ptactvo několik let po sobě. Jen tak podle jejích slov ornitologové zjistí, zda jde o výkyv, či dlouhodobou proměnu.

Jak se počítají ptáci

Lidé během hodinového pozorování museli zaznamenat vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. „Mnoho účastníků sčítalo postupně více hodinovek. Rekordních devatenáct sčítání jsme dostali od pozorovatelky z Kostic na Břeclavsku. Sčítalo se také ve školách a školních družinách, celkem jsme od žáků obdrželi 277 sčítání,“ uvedla Skálová.

Účastníci od ornitologů dostali tipy na potravu do krmítek, která přiláká co nejvíce různých druhů. V průběhu března je však podle odborníků možné přikrmování už ukončit a pomoci spíše hnízdícím ptákům.

„Je vhodné připravit ptákům pítko či koupátko. Dále neřezat křoviny, živé ploty a stromy, které ptákům slouží jako vhodná místa k hnízdění a potravě. Zvláště cenné jsou například staré stromy s dutinami a bobulonosné keře. Ptáci také ocení, když budeme trávu sekat mozaikově, tedy kus necháme neposečený. Snadno pak v trávě najdou dostatek hmyzu a neposečený trávník bude zadržovat větší množství vody,“ dodala Skálová.

Další ročník sčítání ptáků u krmítek je naplánován na 8.–10. ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.