V okolí sloupů vysokého napětí se daří drobným živočichům. Podle studie vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) tam žije více zvířat a druhů než v okolní zemědělsky obdělané krajině. Tato místa jsou také důležitá přezimovací stanoviště.
Vlivem rozvoje intenzivního zemědělství ve druhé polovině 20. století výrazně ubylo neobdělávaných stanovišť v krajině. To má negativní dopad na počty hmyzu, polního ptactva i drobných savců. Oázami pro zvířata se tak musí stávat nečekaná místa.
Autor výzkumu, biolog Martin Šálek, se zabývá právě tím, jak intenzivní hospodářství působí na biodiverzitu. K současné studii však došel takřka náhodou. „Poprvé mě to napadlo před několika lety během projektu, který sledoval mortalitu dravců kvůli sloupům vysokého napětí. Všiml jsem si, že v okolí těchto sloupů je mnohem víc myších děr než jinde,“ uvedl vědec.
Chránit svoje sloupy
Loni tak s kolegy provedl průzkum v jižních Čechách, který jeho domněnky potvrdil. Během pozorování zjistili, že kolem sloupů žilo během zimních měsíců více zvířat a více rozmanitých druhů malých savců než v okolní zemědělské půdě.
U sloupů se podle vědců dařilo i některým ptákům a hmyzu, včetně ohrožených druhů. Soustava elektrického vedení, která mnohdy představuje smrtelné riziko pro ptáky, tak v zemědělské krajině zvířatům zároveň poskytuje důležité útočiště.
Vědci provedli výzkum loni v zimě na Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Agriculture, Ecosystems & Environment.
