Hrozbu geomagnetických bouří i dopady kosmického počasí bude zkoumat sonda ICON. Už je na orbitě

Raketa Pegasus XL společnosti Northrop Grumman v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu Země satelit amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum ionosféry, což je část atmosféry, která překračuje hranici do kosmického prostoru. Satelit bude zkoumat kosmické počasí, jehož dopady na počasí a klima Země dosud nejsou známé.

Raketa se satelitem ICON byla vypuštěna z podvěsu letounu Lockheed L-1011 Stargazer ve čtvrtek večer místního času (nad ránem SELČ). NASA později na Twitteru oznámil, že satelit se od nosné rakety úspěšně oddělil.

Náplní práce ICONu bude výzkum ionosféry. Vědci si od získaných dat slibují lepší pochopení souvislostí mezi pozemským a kosmickým počasím. Ionosféra je místem, kde vznikají například polární záře či geomagnetické bouře. Předpovědět jejich vznik je mimořádně obtížné, poznamenal portál Space.com.

Vesmírné počasí má dramatické dopady na Zemi

ICON je vybavený čtyřmi přístroji – jeden měří rychlost větru a teplotu, druhý pohyb iontů a dvě ultrafiialové kamery sledují světlo z excitovaných iontů v horních vrstvách atmosféry. 

V minulosti se vědci domnívali, že za většinou změn v ionosféře stojí sluneční aktivita. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že stav ionosféry se mění i tehdy, kdy na Slunci nejsou zaznamenány žádné výrazné bouře. Důležitý je i fakt, že ionosférou prolétávají rádiové signály satelitů sítě GPS . A mohou být tímto prostředím narušovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 33 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...