SpaceX utopila centrální část rakety Falcon Heavy. Zaskočily ji silné vlny

Soukromá americká kosmická společnost SpaceX kvůli rozbouřenému moři přišla o centrální část prvního stupně rakety Falcon Heavy. Stupeň po pátečním úspěšném startu sice přistál na plovoucí plošině v Atlantickém oceánu, při plavbě zpět do kosmického střediska na Mysu Canaveral se ale nakonec kvůli velkým vlnám převrátil. Server The Verge poznamenal, že stupeň nakonec spadl do oceánu.

Vlny dosahovaly až tří metrů. „Stupeň se začal posouvat a nakonec se neudržel ve vzpřímené poloze. Doufali jsme, že ho dovezeme neporušený, ale bezpečnost posádky má vždy přednost. Nepředpokládáme, že to ovlivní budoucí mise,“ oznámila společnost SpaceX.

Portál Space.com napsal, že je to poprvé, co SpaceX přišla o první stupeň, který předtím úspěšně přistál na plovoucí plošině. Ačkoli The Verge uvedl, že stupeň se převrhnul do oceánu, podle serveru TESLARATI je možné, že ve vodě skončila jen jeho část. Zakladatel SpaceX Elon Musk totiž na Twitteru napsal, že motorová část stupně se zdá být v pořádku a až kontrola prokáže její stav.

Robot nepomohl

K zajištění prvního stupně rakety Falcon 9 po přistání na prámu používá SpaceX robota, který se jmenuje Octagrabber a jehož úkolem je udržet stupeň na místě. Avšak ačkoli nosič Falcon Heavy z Falconu 9 vychází, vznikl v podstatě spojením tří těchto raket a zmíněného robota v tomto případě použít nelze. Důvodem je odlišný tvar centrální části prvního stupně Falconu Heavy.

Na úpravě robota ale SpaceX očividně pracuje, neboť v létě se chystá další start Falconu Heavy, při kterém chce společnost k zajištění centrální části prvního stupně Octagrabber použít.

Falcon Heavy, který je nejsilnějším nosičem současnosti, minulý pátek vynesl do kosmu saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. Po odpojení oba postranní pomocné stupně přistály na Mysu Canaveral a centrální část na prámu Of Course I Still Love You.

Vedle pomocných vzletových stupňů zachránil SpaceX také aerodynamický kryt nákladového prostoru, který podobně jako první stupně rakety použije k dalšímu startu. Opětovné použití částí nosiče zlevňuje dopravu nákladu do kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...