Na temné planetce Bennu se našly stopy vody, hlásí sonda Osiris-REx

Americká sonda Osiris-REx, která na začátku měsíce po více než dvouleté cestě vesmírem dorazila k planetce Bennu, ohlásila stopy vody. Na webu to oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Zjištění sonda učinila spektrometrovým měřením během fáze přibližování se k asteroidu. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomny ve vodonosných jílových minerálech – to znamená, že planetka Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá na to, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

Podívejte se na 3D model Bennu: 

„Přítomnost hydratovaných minerálů na asteroidu potvrzuje, že Bennu, pozůstatek raného formování Sluneční soustavy, je pro Osiris-REx vynikajícím vzorkem,“ prohlásila Amy Simonová, která pracuje v týmu obsluhujícím spektrometr Oviris. Oviris je jedním ze tří spektrometrů na palubě sondy, který pracuje ve viditelném a infračerveném spektru.

Vrchol mise teprve přijde

Aparát je také vybaven kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a mechanismem pro odběr vzorků z povrchu. Odběr vzorků bude vrcholem mise, sonda se v červenci 2020 k planetce těsně přiblíží a pomocí sběrné hubice se asi na pět sekund přisaje k povrchu. Odebraný materiál Osiris-REx dopraví zpět na Zemi, přistání je plánováno na září 2023.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života. 

Asteroid Bennu je velmi lákavým cílem pro NASA především proto, že by měl být bohatý na uhlík – a tedy by se na něm měly dát najít stopy po tom, jak vznikal život. Vědci přirovnávají povrch planetky k asfaltové silnici za horkého dne. Je tmavý, absorbuje většinu světla a mění ho na teplo.

Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 8 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 15 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 16 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 17 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 19 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 19 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.