Na asteroidu Ryugu přistála německo-francouzská sonda. Robot ve tvaru krabice bude zkoumat povrch planetky

Japonská sonda Hajabusa 2 vyslala na asteroid Ryugu německo-francouzské pozorovací zařízení MASCOT, které má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení.  Vysazení sondy na povrch vesmírného tělesa je dalším krokem v projektu, jehož cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy.

„Po ověření dat zaslaných Hajabusou 2 můžeme potvrdit, že MASCOT se podle plánu oddělil od sondy,“ oznámila japonská kosmická agentura JAXA na Twitteru. Dnes německá kosmická agentura, která na výrobě modulu spolupracovala, potvrdila, že modul úspěšně přistál.

JAXA potvrdila, že přistávací modul MASCOT byl vypuštěn a zamířil na asteroid. Při manévru se sonda k asteroidu přiblížila až na vzdálenost pouhých 50 metrů. Baterií poháněná sonda krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.

Sonda Hajabusa 2 bez lidské posádky letěla do blízkosti asteroidu Ryugu více než tři roky, během nichž zdolala 280 milionů kilometrů, a u asteroidu operuje od června. Před týdnem na jeho povrch úspěšně spustila kontejner MINERVA-II 1 se dvěma rovery.

MASCOT byl na sondě umístěn v kontejneru MINERVA-II 2, ve kterém je ještě robot Rover-2. Ten má na asteroid dosednout až příští rok.

Příští rok vystřelí sonda na asteroid projektil

S prvním sběrem vzorků z povrchu počítá JAXA na konci tohoto měsíce. Při tomto manévru se Hajabusa 2 těsně přiblíží k povrchu a vzorky odebere pomocí sběrné hubice. Příští rok v březnu či dubnu pak sonda vystřelí na asteroid projektil, který vytvoří malý kráter. Z jeho nitra chce JAXA rovněž pomocí hubice odebrat další vzorek. Se získaným materiálem se pak vrátí na Zemi do konce roku 2020.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 23 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.