Na asteroidu Ryugu přistála německo-francouzská sonda. Robot ve tvaru krabice bude zkoumat povrch planetky

Japonská sonda Hajabusa 2 vyslala na asteroid Ryugu německo-francouzské pozorovací zařízení MASCOT, které má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení.  Vysazení sondy na povrch vesmírného tělesa je dalším krokem v projektu, jehož cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy.

„Po ověření dat zaslaných Hajabusou 2 můžeme potvrdit, že MASCOT se podle plánu oddělil od sondy,“ oznámila japonská kosmická agentura JAXA na Twitteru. Dnes německá kosmická agentura, která na výrobě modulu spolupracovala, potvrdila, že modul úspěšně přistál.

JAXA potvrdila, že přistávací modul MASCOT byl vypuštěn a zamířil na asteroid. Při manévru se sonda k asteroidu přiblížila až na vzdálenost pouhých 50 metrů. Baterií poháněná sonda krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.

Sonda Hajabusa 2 bez lidské posádky letěla do blízkosti asteroidu Ryugu více než tři roky, během nichž zdolala 280 milionů kilometrů, a u asteroidu operuje od června. Před týdnem na jeho povrch úspěšně spustila kontejner MINERVA-II 1 se dvěma rovery.

MASCOT byl na sondě umístěn v kontejneru MINERVA-II 2, ve kterém je ještě robot Rover-2. Ten má na asteroid dosednout až příští rok.

Příští rok vystřelí sonda na asteroid projektil

S prvním sběrem vzorků z povrchu počítá JAXA na konci tohoto měsíce. Při tomto manévru se Hajabusa 2 těsně přiblíží k povrchu a vzorky odebere pomocí sběrné hubice. Příští rok v březnu či dubnu pak sonda vystřelí na asteroid projektil, který vytvoří malý kráter. Z jeho nitra chce JAXA rovněž pomocí hubice odebrat další vzorek. Se získaným materiálem se pak vrátí na Zemi do konce roku 2020.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 1 hhodinou

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...