Na asteroidu Ryugu přistála německo-francouzská sonda. Robot ve tvaru krabice bude zkoumat povrch planetky

Japonská sonda Hajabusa 2 vyslala na asteroid Ryugu německo-francouzské pozorovací zařízení MASCOT, které má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení.  Vysazení sondy na povrch vesmírného tělesa je dalším krokem v projektu, jehož cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy.

„Po ověření dat zaslaných Hajabusou 2 můžeme potvrdit, že MASCOT se podle plánu oddělil od sondy,“ oznámila japonská kosmická agentura JAXA na Twitteru. Dnes německá kosmická agentura, která na výrobě modulu spolupracovala, potvrdila, že modul úspěšně přistál.

JAXA potvrdila, že přistávací modul MASCOT byl vypuštěn a zamířil na asteroid. Při manévru se sonda k asteroidu přiblížila až na vzdálenost pouhých 50 metrů. Baterií poháněná sonda krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.

Sonda Hajabusa 2 bez lidské posádky letěla do blízkosti asteroidu Ryugu více než tři roky, během nichž zdolala 280 milionů kilometrů, a u asteroidu operuje od června. Před týdnem na jeho povrch úspěšně spustila kontejner MINERVA-II 1 se dvěma rovery.

MASCOT byl na sondě umístěn v kontejneru MINERVA-II 2, ve kterém je ještě robot Rover-2. Ten má na asteroid dosednout až příští rok.

Příští rok vystřelí sonda na asteroid projektil

S prvním sběrem vzorků z povrchu počítá JAXA na konci tohoto měsíce. Při tomto manévru se Hajabusa 2 těsně přiblíží k povrchu a vzorky odebere pomocí sběrné hubice. Příští rok v březnu či dubnu pak sonda vystřelí na asteroid projektil, který vytvoří malý kráter. Z jeho nitra chce JAXA rovněž pomocí hubice odebrat další vzorek. Se získaným materiálem se pak vrátí na Zemi do konce roku 2020.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled