Juan Guaidó

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Venezuelský sněm bývalých opozičních poslanců odhlasoval ukončení mandátu přechodného prezidenta Juana Guaidóa. Jeho přechodnou vládu, kterou podporují Spojené státy, chce nahradit novým orgánem, který by měl na starosti správu zmrazených venezuelských aktiv v zahraničí. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Představitelé venezuelské vlády a opozice podepsali v pátek večer v mexickém hlavním městě memorandum, ve kterém stanovují podmínky a obsah dalších rozhovorů o budoucnosti země. Dokument připravilo Norsko, které zprostředkovává kontakt mezi oběma stranami. Vláda a opozice se vrací k jednacímu stolu po dvou letech.

Spojené státy udělí dočasné povolení k pobytu uprchlým Venezuelanům. Kvůli „mimořádným“ podmínkám ve Venezuele není návrat do této latinskoamerické země v současnosti bezpečný, uvedl dle agentury DPA nejmenovaný představitel administrativy Joea Bidena. Nárok na přechodný pobyt v USA vznikne podle odhadů zhruba 320 tisícům lidí.

Evropská unie již neuznává lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili společné prohlášení, podle něhož je pozice bývalého předsedy venezuelského parlamentu z hlediska EU srovnatelná s dalšími opozičními předáky. Evropský blok přitom zároveň neuznává výsledky prosincových voleb, v nichž bez účasti opozice parlament ovládli lidé autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice jako protest proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je víc, než kolik jich přišlo minulou neděli k parlamentním volbám. Policie podle opozice při referendu zatkla několik lidí, zabavovala volební materiály a fotila si hlasující. Informoval o tom deník El Nacional, který připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Venezuelské volby podle očekávání vyhrál blok příznivců autoritářského vládce země Nicoláse Madura. Volby za nesvobodné už předem označila řada zemí, Evropská unie i Organizace amerických států (OAS). Podle šéfa diplomacie USA Mikea Pompea je „to, co se děje ve Venezuele, podvod a fraška, ne volby“. Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament.

Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se snaží přimět obyvatele k účasti na nedělních parlamentních volbách i výhrůžkami, že jim omezí potravinové balíčky. Volby bojkotuje jako nesvobodné velká část opozice, která místo nich organizuje od 5. do 12. prosince on-line referendum o setrvání Madura u moci, což podpořila i venezuelská biskupská konference. Podle ní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů, a naopak ještě zhorší krizi, ve které je země už několik let.

Venezuelský nejvyšší soud vyměnil vedení jedné z hlavních opozičních stran, když do jejího čela jmenoval příznivce autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó tento krok označil za další manévr režimu před parlamentními volbami chystanými v zemi na konec roku. Informoval o tom deník El Nacional. Už v pátek soud jmenoval členy ústřední volební komise, podle opozice protiústavně, protože toto právo přísluší parlamentu.

Americká vláda vyzvala Venezuelu ke kompromisnímu vytvoření společné vlády opozice a stoupenců prezidenta Nicoláse Madura. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo na tiskové konferenci vybídl Madura i opozičního vůdce Juana Guaidóa, aby do příštích voleb nezasahovali. Sankce USA budou odvolány, až bude plán realizován a z Venezuely odejdou cizí vojáci, řekl ministr ve zjevné narážce na kubánské armádní poradce. Venezuelská vláda podle agentury DPA americký návrh ostře odmítla.

Washington a Moskva se naplno vrátily ke strategii aktivní diplomacie v zemích, které ten druhý považuje za svou zájmovou zónu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zamířil na jihoamerické turné, kde tvrdě kritizuje politiku Spojených států. Jeho americký protějšek Mike Pompeo zase před pár dny přijel do Kazachstánu a Běloruska, kde nabídl výhodné dodávky ropy.

Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó složil v sídle parlamentu přísahu jako předseda zákonodárného sboru. Před ním učinil už v neděli totéž poslanec Luis Parra za podpory poslanců věrných režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Na nedělní zasedání ale policie nepustila opozici, která proto jmenování Parry odmítá. Guaidóa už řada států, včetně USA a Evropské unie, uznává jako dočasného venezuelského prezidenta.

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.

Do Venezuely přiletěla další skupina vojenských specialistů z Ruska, kteří mají dohlížet na opravy vojenské techniky dovezené z Ruska. Venezuela podle ruských zdrojů nakoupila v Rusku složité zbraně, které potřebují pravidelnou údržbu. Kvůli rozhovoru o další spolupráci obou zemí se v Moskvě sešli prezidenti Nicolas Maduro a Vladimir Putin.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

Venezuelský Caracas a další části země se opět ocitly bez dodávek elektřiny a tekoucí vody. Podle vlády prezidenta Nicoláse Madura se Venezuela stala terčem „elektromagnetického útoku“. Opozice a řada ekonomů naopak viní z častých blackoutů socialistický režim a nedostatečné investice do energetické infrastruktury.

Venezuelské bezpečnostní složky v rámci snahy o umlčení politických oponentů prezidenta Nicoláse Madura zabily tisíce zejména mladých mužů. K jejich tělům nastražily zbraně či drogy a manipulovaly s důkazy, aby se zdálo, že se bránili zatčení. V nové zprávě to tvrdí OSN.

Krize ve Venezuele trvá několik měsíců, vlastně let, a vláda prezidenta Nicolase Madura se stále drží u moci. I přes nedávný pokus o státní převrat venezuelské opozice vedené Juanem Guaidóem. Ten nevyšel a vypadá to, že se opozice bude muset spokojit s oficiálním vyjednáváním, které se bude odehrávat v příštích týdnech v Norsku.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice. Datum zatím nesdělil, původně se volby měly konat v roce 2020. Maduro tvrdí, že chce zákonodárný sbor „legitimizovat“, podle kritiků se ale snaží připravit opozici o hlavní oporu. Madurem vytvořené konkurenční Ústavodárné shromáždění si mezitím prodloužilo mandát do konce příštího roku.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.