Šéfem venezuelského parlamentu se prohlásil poslanec Parra. Opozici včetně Guaidóa dovnitř nepustili

Nahrávám video
Události: Dvojvládí ve venezuelském parlamentu
Zdroj: ČT24

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Režim prezidenta Nicoláse Madura legitimitu parlamentu neuznává, snaží se jej ale oslabit coby jedinou instituci, kterou měla opozice dosud pod kontrolou.

Policie a další příslušníci bezpečnostních složek v neděli obklopili parlament kordonem, který podle Guaidóa zabránil kromě poslanců ve vstupu do budovy také médiím. Podle agentury AFP už Maduro uznal Parru novým šéfem parlamentu.

Situace byla podle agentury AP napjatá, před budovou se odehrávaly strkanice mezi policisty a opozičními poslanci, kteří se snažili dostat dovnitř. Policejní kordon se neúspěšně pokoušel prorazit i sám Guaidó.

Bouřlivá atmosféra byla i v samotném jednacím sále, kde poslance Parru podpořila Madurova Socialistická strana. „Tohle není nic jiného než rána naší ústavě,“ reagoval Guaidó, kterému se během střetů s policisty roztrhl modrý oblek.

Podle agentury AFP dnes Guaidó a další opoziční poslanci uspořádali o několik hodin později svoji vlastní schůzi v sídle deníku El Nacional. Guaidó na ní usiloval o své znovuzvolení šéfem Národního shromáždění. Za přítomnosti velvyslanců několika zemí opoziční předák prohlásil schůzi za zahájenou, uvedla AFP.

Poslanec Parra byl podle agentury Reuters nedávno kvůli korupci vyloučen z opoziční strany Nejdříve spravedlnost (Primero Justicia). Televizní záběry ho v neděli ukazovaly, jak vystoupil s megafonem před budovu parlamentu a prohlásil se jeho předsedou. Tím by měl být jen do konce legislativního období 2015-2020.

Guaidó se loni v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil za dočasnou hlavu státu, což uznalo více než padesát zemí světa včetně Česka. Jeho znovuzvolení do funkce by opozici umožnilo pokračovat v tlaku na odchod prezidenta Madura.

Náměstek amerického ministra zahraničí pro západní polokouli Michael Kozak v reakci na jmenování Parry předsedou parlamentu uvedl, že Guaidó pro Spojené státy nadále zůstává dočasným prezidentem.

Na Twitteru Kozak Parrův nástup do funkce označil za „frašku“, volba nového šéfa parlamentu podle amerického diplomata nesplňovala ani minimální ústavní standardy.

Poslanec Luis Parra
Zdroj: Reuters/Manaure Quintero

Úřady zbavují opoziční zákonodárce imunity

Podle opozice je nyní za mřížemi, v exilu či v azylu na půdě cizích ambasád v Caracasu na tři desítky opozičních zákonodárců. Venezuelské úřady letos zbavily řadu z nich imunity, čímž otevřely cestu k jejich trestnímu stíhání. Čtyři z nich čelí obvinění ze spiknutí a vlastizrady.

Parlament proto v prosinci odsouhlasil možnost hlasování v nepřítomnosti, což ale nejvyšší soud loajální vůči Madurovi okamžitě označil za neústavní postup.

Maduro, který Guaidóa vykresluje jako loutku Spojených států, se u moci podle Reuters drží navzdory nízké popularitě, protestům opozice i skutečnosti, že zemi bohatou na nerostné suroviny přivedl na hranu hospodářského kolapsu.

Svou moc opírá o represivní aparát i Ústavodárné shromáždění – paralelní zákonodárný sbor svolaný poté, co parlament země v roce 2015 ovládla opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...