Evropská unie už neuznává Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely

Evropská unie již neuznává lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili společné prohlášení, podle něhož je pozice bývalého předsedy venezuelského parlamentu z hlediska EU srovnatelná s dalšími opozičními předáky. Evropský blok přitom zároveň neuznává výsledky prosincových voleb, v nichž bez účasti opozice parlament ovládli lidé autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Prosincové volby byly podle ministrů „promarněnou příležitostí pro demokracii“ a jejich průběh nebyl „důvěryhodný, otevřený všem a transparentní“. EU proto jejich výsledek neuznává.

Guaidó, který po volbách zůstal v čele paralelně pracujícího parlamentu, však již pro EU není legitimním dočasným vůdcem země. Unie v pondělí venezuelskou vládu vyzvala k respektování politických a občanských práv a zajištění svobody a bezpečnosti všech opozičních představitelů. Mezi nimi sice zdůraznila právě jméno Guaidóa, kterého ovšem stejně jako další přední figury opozice označila za „významné hráče a privilegované účastníky dialogu“.

Členské země tak nevyslyšely výzvu Evropského parlamentu, který minulý týden v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů požadoval, aby sedmadvacítka Guaidóa i nadále považovala za legitimního vůdce Venezuely.

USA a Británie Guaidóa stále za dočasného prezidenta uznávají

EU se v pohledu na jeho roli rozchází se Spojenými státy či Velkou Británií, které jej bez ohledu na výsledek voleb stále uznávají za oprávněného dočasného prezidenta. To mimo jiné venezuelské opozici usnadňuje přístup k finančním zdrojům, které západní země v důsledku přijatých sankcí zabavily Madurovu režimu.

Venezuelský parlament byl poslední politickou institucí v zemi, kterou ovládala opozice. Volby se zhruba třetinovou účastí voličů sice opozice bojkotovala, podle některých expertů však stejně zpochybnily Guaidóovo oprávnění být dočasným prezidentem. Za něj se totiž prohlásil právě z titulu šéfa zákonodárného shromáždění s odvoláním na venezuelskou ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...