Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó složil v sídle parlamentu přísahu jako předseda zákonodárného sboru. Před ním učinil už v neděli totéž poslanec Luis Parra za podpory poslanců věrných režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Na nedělní zasedání ale policie nepustila opozici, která proto jmenování Parry odmítá. Guaidóa už řada států, včetně USA a Evropské unie, uznává jako dočasného venezuelského prezidenta.
Venezuelský parlament má dva předsedy. Vůdce opozice Guaidó složil potmě přísahu
Venezuelské bezpečnostní síly v neděli zabránily tomu, aby se volby nového předsedy Národního shromáždění v sídle parlamentu zúčastnil Guaidó a opoziční poslanci, kteří tvoří parlamentní většinu. Guaidó se pokusil i přelézt plot, policisté mu v tom ale zamezili.
Předsedou zákonodárného sboru tak byl zvolen Parra, který byl do loňska členem opozice, ale kvůli korupci byl z jejích řad vyloučen. Parra tvrdí, že pro něj hlasovalo 81 z celkového počtu 167 poslanců.
Opozice to odmítla s poukazem na to, že nešlo o řádné hlasování s potřebnou účastí. Po několika hodinách pak uspořádala zasedání v redakci opozičního deníku El Nacional, na kterém 100 poslanců hlasováním rozhodlo, že šéfem sněmovny zůstává Guaidó.
V parlamentu někdo vypnul proud, Guaidó přesto přísahu složil
Bezpečnostní síly nechtěly opozici vpustit do parlamentu ani v úterý. Nakonec ustoupily, ale teprve až když v budově skončilo zasedání části poslanců podporujících Parru. Zasedání opoziční většiny se pak konalo potmě, neboť někdo odpojil elektrický proud. Nicméně Guaidó složil přísahu i za těchto podmínek.
Guaidó se loni v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil dočasnou hlavou státu, což uznalo více než padesát zemí světa včetně Česka. Také jeho nedělní znovuzvolení šéfem Národního shormáždění podpořila řada zemí regionu, USA, EU či česká diplomacie.
BBC: Vzpruha pro opozici
Nedělní události podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo nyní opět sjednotily venezuelskou opozici, kterou po dlouhodobém rozdělení stmelil loni v lednu Guaidó a která se znovu začala rozpadat loni v létě. Důvodem byla frustrace z toho, že ani masové protimadurovské demonstrace z počátku loňského roku a široká mezinárodní podpora Guaidóovi nepřinesly pád režimu.
Maduro, který Guaidóa vykresluje jako loutku Spojených států, se ale u moci drží navzdory nízké popularitě, protestům opozice i skutečnosti, že zemi bohatou na nerostné suroviny přivedl na pokraj hospodářského kolapsu. Maduro zůstal u moci díky tomu, že si represemi i úplatky udržel na své straně velení armády, ačkoli několik tisíc vojáků, včetně desítek důstojníků, mu poslušnost odmítlo. Pokud ale neemigrovali, skončili ve vězení.
Média: Maduro chce s vlastním parlamentním vedením ovládnout volby
Po selhání rozhovorů zástupců opozice s představiteli Madurovy vlády, které se vedly loni v létě v Oslu a na Barbadosu, uzavřela část opozice dohodu s vládní stranou, jejíž poslanci se poté vrátili do parlamentu.
Na jeho činnosti se poslanci Madurovy socialistické strany přestali podílet poté, co v roce 2016 nejvyšší soud, ovládaný příznivci Madura, označil všechna rozhodnutí parlamentu za nelegitimní. V roce 2017 si Madurova vláda ustavila de facto vlastní parlament (Ústavodárné shromáždění).
Podle serveru ALnavío se vládní poslanci do parlamentu vrátili i kvůli nedělní volbě nového vedení parlamentu, která je součástí Madurovy strategie vyhrát letošní parlamentní volby. Nové vedení tak podle serveru ALnavío s pomocí přeběhlíků od hlavní opoziční koalice má pomoci ovládnout nové složení Národní volební komise, která pak vyhlásí parlamentní volby.
