Elektrošoky, dušení. Venezuelský poručík zveřejnil videa z vězení, kde Madurův režim mučí vojáky

Poručík venezuelské armády, který nedávno emigroval, zveřejnil tajně natočená videa z věznice, kde režim prezidenta Nicoláse Madura zadržuje a mučí vojáky. Poručík Ronald Dugarte uvedl, že v armádě zůstávají mnozí loajální Madurovi jen proto, že se bojí o své rodiny. Brutální potlačování opozice odsoudila ve středu ze Ženevy i komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, jejíž projev vysílala i venezuelská státní televize, která ho ale přerušila, když Bacheletová začala hovořit o represích.

„Jeden vězeň mi vyprávěl, jak dostával elektrošoky do různých částí těla a jak ho dusili igelitovým sáčkem,“ řekl Dugarte, proč se rozhodl natočit skrytou kamerou věznici tajné služby v Caracasu.

Popsal též, že slyšel, jak vězni při mučení křičí bolestí. Na videích, která zveřejnil, jsou mimo jiné plukovník Jhonny Mejías Laya, zatčený letos v únoru, a kapitán Juan Caguaripano, který už v létě 2017 vedl vzpouru v kasárnách na severu země.

„Viděl jsem šest měsíců teroru,“ popsal Dugarte, který pracoval pro kontrarozvědku. Dodal, že se snažil vězňům pomáhat, čímž riskoval život. Nakonec utekl a vzal s sebou natočená videa, která nyní zveřejnil. Učinil tak prostřednictvím videokonference, kterou pořádala z Washingtonu Organizace amerických států (OAS). Účastnil se jí i generální tajemník OAS Luis Almagro.

Dugarte rovněž uvedl, že nespokojenost ve venezuelské armádě s Madurovým režimem je veliká. „Mnozí kolegové se ale bojí, mají strach, že režim ublíží jejich rodinám,“ vysvětlil poručík, který je jedním z tisícovky vojáků uprchlých z Venezuely za poslední měsíc. Potvrdil také, že ve venezuelské kontrarozvědce velí kubánští agenti.

Komisařka OSN: Pronásledování opozice ve Venezuele letos zesílilo

Vážné porušování lidských práv ve Venezuele odsoudila i Bacheletová, které informovala o nedávné návštěvě mise svého úřadu ve Venezuele. Pronásledování opozice Madurovým režimem podle Bacheletové zesílilo letos.

V lednu parlament ovládaný opozicí neuznal nový Madurův prezidentský mandát kvůli nesvobodným volbám a šéf parlamentu Juan Guaidó složil přísahu jako prozatímní prezident, jehož uznalo na 60 zemí, včetně USA.

Bacheletová popsala i vážnou humanitární krizi ve Venezuele a připustila, že ji mohou ještě zhoršit americké ekonomické sankce. Zdůraznila ale, že „devastující ekonomická a sociální krize“ začala ve Venezuele už dávno před letošním lednem, kdy USA ropné sankce zavedly.

Komisařka OSN hovořila i o vraždách příznivců opozice, které provádějí speciální jednotky policie (FAES). Jen v lednu podle Bacheletové zavraždili 37 lidí v chudých čtvrtích Caracasu. „Vraždy provedla FAES v domech v Caracasu a režim pak informoval o úmrtích při střetech demonstrantů s bezpečnostními složkami v ulicích,“ uvedla chilská exprezidentka Bacheletová, podle níž bylo takto loni zavražděno 205 lidí.

Poručík Dugarte také uvedl, že režim zadržuje a vraždí své odpůrce v tajných centrech, které ovládají polovojenské jednotky Madurových příznivců. Podle něj byly jednotky vycvičeny a vyzbrojeny kontrarozvědkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...