Juan Guaidó strana 2 z 3

Bývalý šéf venezuelské tajné služby Manuel Figuera, který se před týdnem postavil na stranu opozice, vyzval Venezuelany k vybudování nového státu a k boji s korupcí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že to bylo Figuerovo první veřejné vystoupení od 30. dubna, kdy ho autoritářský prezident Nicolás Maduro odvolal. Nejméně dva opoziční zákonodárci, kteří čelí stíhání v souvislosti s pokusem vyvolat vzpouru armády, se mezitím uchýlili na ambasády v Caracasu.

Venezuelská tajná služba na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura zatkla místopředsedu tamního parlamentu Edgara Zambrana, který spolu s dalšími šesti zákonodárci vyzval armádu k převratu. Politik čelí obvinění ze spiknutí a velezrady. Maduro ve čtvrtek vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Rusko tvrdí, že nebude zvyšovat počet vojáků v zemi.

Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó v sobotu připustil, že jeho tým špatně odhadl podporu armády, když tento týden oznámil závěrečnou fázi svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó, jehož od ledna uznalo na 60 zemí za prozatímního prezidenta, v rozhovoru s deníkem The Washington Post rovněž uvedl, že nevylučuje vojenskou pomoc Spojených států. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci.

Stoupenci venezuelské opozice se po výzvě prozatímního prezidenta Juana Guaidóa shromažďují u kasáren v Caracasu, aby opět vyzvali vojáky věrné úřadujícímu prezidentovi Nicolási Madurovi k přechodu na svou stranu. Informovala o tom agentura AFP.

Tisíce lidí zaplnily ve středu ulice Caracasu při protestech na podporu opozičního lídra Juana Guaidóa, který vyzval ke generální stávce a svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Během střetů mezi demonstranty a prorežimními silami zemřela mladá žena a 130 lidí bylo zraněných, informovala agentura AFP. Maduro oznámil potlačení pokusu o puč a opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny „zrádce“.

Venezuelský úřadující prezident Nicolás Maduro oznámil, že potlačil pokus o puč. Armáda mu prý zůstala věrná až na malou skupinu rebelujících vojáků. Madurův režim, který má podporu Ruska, Číny a dalších zemí, se pokouší svrhnout Juan Guaidó, kterého ve funkci prozatímního prezidenta uznává většina evropských zemí včetně Česka, velká část Latinské Ameriky i Spojené státy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu zopakoval, že jeho země je připravena k vojenskému zásahu ve Venezuele.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v úterý v telefonátu s šéfem venezuelské opozice Juanem Guaidóem slíbil, že Česko poskytne Venezuele humanitární pomoc. Kritizoval také přítomnost ruských vojáků ve Venezuele, kteří jsou v zemi se souhlasem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ministerstvo doplnilo, že česká humanitární pomoc Venezuele dosáhne deseti milionů korun. Česko uznalo Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely.

Tisíce Venezuelanů po celé zemi v sobotu znovu demonstrovaly proti vládě Nicoláse Madura, jejíž hospodářská politika způsobila podle opozice i řady expertů ekonomickou a humanitární krizi. Lidé v ulicích vyjadřovali podporu prozatímnímu prezidentovi Juanu Guaidóovi. V Caracasu se ale sešli také příznivci úřadujícího prezidenta Madura.

Venezuelské Ústavodárné shromáždění poplatné autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi v úterý zbavilo imunity opozičního lídra Juana Guaidóa. Informovaly o tom světové agentury. Otevřela se tak cesta k možnému odsouzení a uvěznění politika, jehož více než 50 zemí světa uznává za prozatímního prezidenta zbídačené jihoamerické země.

O bídě ve Venezuele se vytváří mediální obraz, pohled bez růžových brýlí ale ukazuje, že sankce Spojených států na ní nesou významný podíl. V Událostech, komentářích to řekl člen sněmovního zahraničního výboru Daniel Pawlas z KSČM. Poslanec Starostů a nezávislých Jan Farský ale oponoval, že ekonomická krize ve Venezuele trvá mnohem déle než několik týdnů trvající sankce USA.

Venezuelský režim zakázal na 15 let výkon veřejných funkcí lídrovi opozice a šéfovi parlamentu Juanu Guaidóovi, kterého od ledna uznává na šest desítek zemí prezidentem Venezuely. Verdikt nevynesl soud, ale takzvaný hlavní kontrolor, podle něhož Guaidó svým uzurpováním moci uškodil lidu Venezuely a svými zahraničními cestami zpronevěřil státní peníze. Guaidó v reakci uvedl, že neuznává hlavního kontrolora ani orgán, který ho jmenoval, a že podobnými opatřeními režim problémy země nevyřeší.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Venezuela se už několik dní potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny. Podle úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura stojí za výpadkem dodávek „kybernetický útok“ organizovaný opozicí a USA. Venezuelská prokuratura vzápetí zahájila vyšetřování opozičního lídra Juana Guaidóa. Už v pondělí zatkla tajná služba kvůli údajné sabotáži místního novináře a zaměstnance energetické firmy.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí vyhlásil stav nouze kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny, které ve čtvrtek postihly celou zemi a v některých regionech trvají dosud. Poslanci schválili příslušný dekret šéfa parlamentu Juana Guaidóa, kterého od ledna uznalo na šedesát států včetně Česka prozatímním prezidentem s tím, že má obnovit v zemi demokracii a uspořádat svobodné volby.

Venezuelou dál zmítají demonstrace příznivců a odpůrců obou hlav státu, úřadujícího Nicoláse Madura i prozatímního Juana Guaidóa. V centru Caracasu se před projevem Guaidóa střetli demonstranti s nastoupenou policií. Do ulic vyšli i v souvislosti s rozsáhlým výpadkem elektřiny v zemi, který si vyžádal oběti na životech. V některých regionech se dodávky od čtvrtka stále nepodařilo obnovit.

Venezuelská vláda označila německého velvyslance v Caracasu Daniela Krienera za nežádoucí osobu. Caracas požaduje, aby diplomat do 48 hodin odcestoval. Německo krok označilo za nepochopitelný a velvyslance povolalo zpět do Berlína na konzultace.

Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó se odpoledne bezpečně vrátil do vlasti. Přistál na hlavním letišti Maiquetía u Caracasu, kde na něj v příletové hale čekali velvyslanci či konzulové více než desítky států. Návrat Guaidóa, kterého už téměř šest desítek zemí uznalo za prozatímního prezidenta, se očekával s napětím. Nebylo totiž jasné, zda autoritářský prezident Nicolás Maduro svého hlavního politického rivala pustí do země, či zda ho nenechá zatknout.

Od soboty dezertovalo a odešlo do sousední Kolumbie 156 příslušníků venezuelských bezpečnostních sil. Oznámila to v neděli venezuelská migrační služba. Opoziční předák Juan Guaidó, který vystupuje jako prozatímní prezident Venezuely, už dříve nabídl amnestii vojákům, pokud mu pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek a demokracii.

Nejméně dva lidé zemřeli a zhruba tři stovky byly zraněny při sobotních zásazích venezuelské armády proti stoupencům opozice usilujícím o otevření hranic pro průjezd humanitární pomoci.

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před použitím síly ve Venezuele. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence. Diplomatický tlak na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení nových voleb mezitím sílí.

Na protest proti úřadujícímu venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi vyšly do ulic Caracasu tisíce lidí, kteří požadují vpuštění humanitární pomoci do země. Demonstraci svolali zástupci mládežnických organizací, které podporují lídra opozice Juana Guaidóa. Ten už dříve uvedl, že jeho tým v pondělí doručil první zásilku humanitární pomoci do země. Madurův režim dosud přísunu pomoci zvenčí brání. Podle Madura jde o způsob, jak chtějí USA ospravedlnit intervenci.

Dosazení prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa bylo dlouho plánováno a mělo jít o rychlou akci, která se úplně nepovedla. A nyní, jak uvedl exministr zahraničních věcí a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělních Událostech, komentářích ČT24, chybí plán B. Místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD) je názoru, že prohlášení Guaidóa prezidentem bylo ukvapené.

Bránit přísunu humanitární pomoci zablokované na kolumbijské hranici je téměř totéž co genocida, protože jde o zločin proti lidskosti. Armádě to vzkázal venezuelský opoziční politik Juan Guaidó, kterého už uznalo za prozatímní hlavu státu na padesát zemí včetně Česka. Vojsko brání vjezdu kamionů na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura.